Jiří Černohorský vždy pracoval s vitrážemi

| autor: Dagmar Linhartová

Jiří Černohorský je vitrážnickým mistrem. K řemeslu, které jej provází převážnou část jeho života, se dostal zcela náhodou. Vystudoval hutní tvarování skla na sklářské škole v Železném Brodě. Jeho kariéra však začala až v jedné pražské dílně, která se zabývala restaurováním vitráží. I přesto, že se sám učil vitrážnickému řemeslu, nikdy se nebránil pomáhat svým přátelům a realizovat jejich nápady k úplné spokojenosti. Jeho vstřícná povaha, obětavost a chuť pomáhat druhým měla za následek mnohaleté spolupráce s lidmi ze sklářského výtvarného světa. Uteklo již mnoho vody a v současné době pan Černohorský předává své znalosti a um novým řemeslníkům. Jedním z nich je i jeho syn, který okamžitě propadl kouzlu vitráží.

Vitrážista

Jiří Černohorský je mistr vitrážista a zároveň otec tří dětí. I když má sám tolik synů, nikdy netlačil na to, aby některý z jeho potomků šel ve šlépějích svého otce.

Tento pán se ke svému řemeslu dostal zcela náhodou. Na počátku byla sklářská škola v Železném Brodě, kde vystudoval hutní tvarování skla. Zcela logické mu proto přišlo hledat práci v železnobrodském skle. Zde však žádná práce blízká jeho absolvovanému oboru nebyla. Rozhodl se tedy pro talentové přijímací zkoušky na vysokou školu. Ani tato cesta panu Černohorskému nevyšla. Cesty osudu jsou velice spletité a odmítnutí jeho studia na půdě vysoké školy bylo vlastně tou nejlepší variantou. Nějakou dobu se živil nejrůznějšími pomocnými pracemi. Dělal vše, co bylo potřeba, avšak nikdy nepřestal malovat. Ve chvíli, kdy se začal rozhodovat o své budoucnosti, objevil se inzerát jedné pražské dílny zabývající se restaurováním vitráží. A zde počala cesta mistra vitrážisty Jiřího Černohorského.

Strop
Stropní klenba ozdobená vitráží (Zdroj: Depositphotos)

Velice důležitou roli v jeho profesním životě sehrálo přátelství se spolužáky ze střední školy, kteří se na rozdíl od pana Černohorského dostali na umělecko-průmyslovou vysokou školu. Svým kamarádům často pomáhal s realizací klauzurních i absolventských prací. Díky tomu se dostal do podvědomí i blízkého kontaktu s lidmi, kteří na této škole působili. Poznal spousty lidí ze sklářského výtvarného světa a nikdy se nebránil nápady svých přátel realizovat k jejich naprosté spokojenosti. Kontakty ze střední školy sehrály v uměleckém životě mistra vitrážisty klíčovou roli. Často vznikla mnohaletá spolupráce.

Výplň dveří
Mnoho budov disponuje vitrážovými výplněmi dveří (Zdroj: Depositphotos)

Je nesmírná škoda, že mnoho vitrážnických dílen vymizelo a vitráže jako řemeslná a výtvarná disciplína jsou v současné době málo frekventované. Jinak je tomu například v Německu či Belgii, kde je historická i současná architektura na vitráže stále velmi bohatá.

Detail
Vitrážové dekorace se usazují do olověných pásů (Zdroj: Depositphotos)

Dříve bylo zcela běžné, že se studenti na umělecko-průmyslové vysoké škole setkávali s otázkami, které se dotýkaly vitráží. V současné době však tento zájem opadá. Osvětu ohledně vitráží provádí sám pan Černohorský. Studenti architektury, kteří se zabývají restaurováním památek, přichází do dílny mistra vitrážisty a s úžasem zjišťují, že takové řemeslo jako je vitrážnictví stále existuje.

Vitráž lampička
Vitráže lze dělat i na menší předměty (Zdroj: Depositphotos)

Ač je zájem o toto řemeslo nízký a většinou o jeho existenci nemají studenti ani potuchy, pan Černohorský se o budoucnost vitrážnictví nebojí. Zhruba před deseti lety se k němu připojil jeho syn Jan. Mladý, vystudovaný architekt, který už nějakou dobu pracoval jako projektant, požádal svého otce o odborné vedení a navázal na rodinnou tradici. Pan Jiří Černohorský se rázem z otce stal i mistrem svého syna a začal jej učit umu vitrážnického řemesla. Jan začal pracovat v ateliéru svého otce a rázem propadl kouzlu tohoto řemesla.

Bonusový materiál k 5. dílu: Mistr vitrážista

Partner projektu je Skupina ČEZ

Vitráž lampička
Hlavním partnerem projektu je Skupina ČEZ (Zdroj: Prima DOMA)

Další hobby zprávy