Celosvětový věhlas českého křišťálu

Sklářství je velice staré řemeslo, které se zabývá zpracováním a výrobou skla. První skláři se začali objevovat již za starověku. Do dnešní doby se vedou velké diskuze, zda sklářství vzniklo v Číně, Mezopotámii, nebo jej objevili Féničané. Tak jako tak mluvíme o jednom z nejstarších řemesel.

Čeští skláři zastínili benátské mistry (Zdroj: Depositphotos)

Historie sklářství

Vzhledem k tomu, že se o vzniku skla vedou neustálé diskuze a není snadné vystopovat kořeny sklářství, je nejpřijatelnější variantou, že sklo bylo objeveno současně na více místech zároveň. Sklo vyrobené v dávných dobách mělo zcela jinou podobu a jejich barva byla pouze černá nebo barevná.

Nejstarší potvrzený nález se vztahuje k polovině 2. tisíciletí př. n. l., avšak historie výroby skla sahá až do doby téměř 5500 let př. n. l.

Výroba skla i předměty samotné byly důležitou a významnou součástí starověkých kultur. Sklo bylo posuzováno jako vzácný a výjimečný artikl, kterého si tehdejší lidé cenili stejně, jako drahých kamenů či drahých kovů. Při stopování historie sklářství je nutné začít na územích, kde byl zaznamenán vznik nejstarších států a jejich kultur.

Výroba skla
Výroba dekorativní vázy (Zdroj: Depositphotos)
  • Sklářství starého Egypta - Nejstarší dochované nálezy pochází z doby přibližně 4000 let př. n. l. Pochází z nálezů ve starých hrobech a při vykopávkách.  Dá se předpokládat, že vynález skla jde ruku v ruce s výrobou glazury u keramiky. Prvotní pokusy práce se sklovinou se spojují s výrobou korálků z mastku. Povrch těchto dávných šperků tepelnou výrobou zesklovatěl. Staří Egypťané se tehdy seznamovali s křemennými taveninami, které se postupem času vyvíjely, až přešly v egyptskou fajans a dále v prvotní sklo. Sklo bylo velmi vzácné a drahé. Představovalo skvělý obchod. Jak šel čas, dostaly se sklářské výrobky i do ostatních zemí Evropy.
  • Fénické sklářství - Féničané zakládali své kolonie ve Středozemním moři a prosluli nejen jako mořeplavci a obchodníci, ale také jako odborníci na výrobu skla. Jejich výrobky byly velice podobné egyptským, proto se velmi těžko určuje původ skel z tohoto období a těchto oblastí. V 1. tisíciletí př. n. l. učinili Féničané převratný objev v podobě sklářské píšťaly. Díky tomuto vynálezu se výroba skla zvýšila a z exkluzivního a luxusního zboží se rázem stalo mnohem dostupnější zboží denní potřeby. Používání sklářské píšťaly rovněž obohatilo sklářské výrobky o nové tvary. Původní tvar foukaného skla měl podobu baňky, ale postupem času se skleněné zboží oprostilo od podobnosti na keramických nádobách. Féničané byli známi výrobky netradičních tvarů např. zvířecí hlavy, vinné hrozny nebo mušle.
  • Sklářství v Mezopotámii - Nejstarší dochované nálezy sklářského řemesla se datují do 4. tisíciletí př. n. l. Na tomto území se našlo a dochovalo velké množství hliněných destiček, na kterých byly texty v podobě klínového písma dokazující výrobu skla na tomto území. Dochovaly se i staré receptury na výrobu olovnatého skla, nebo glazury ze skla, které bylo barvené sloučeninami mědi. Od 1000 let př. n. l. se začaly používat sklářské pece. Měly tvar kužele a umožňovaly dosahovat vysokých teplot až 1100°C. Výrobky ze skla byly velice podobné jako v Egyptě. Vyráběly se různé glazury na keramiku, perly, korálky, skleněné doplňky, drobné nádoby, vázy, lahvičky i sklenice.
  • Sklářství v Číně - Výroba skla zde zaznamenala počátky ve 2. století př. n. l. Vyráběly se zde skleněné knoflíky, číše, poháry, perly, vázy, misky i různé lahvičky. V Číně bylo také vyrobeno úplně první optické sklo. Dlouhá staletí se zde nevyrábělo sklo foukané, ale preferovalo se sklo lité do tvarových forem. Sklářské píšťaly se zde začaly používat až v novověku.
Foukání skla
Ručně foukané sklo (Zdroj: Depositphotos)
  • Řecké sklářství - Sklářství v Řecku stálo dlouhou dobu ve stínu keramiky. Ta měla dominantní postavení. K rozvoji sklářství došlo až objevem mikénské kultury, resp. nálezem modré vázy z draselného skla, která připomínala svou kvalitou český křišťál. Ve starém Řecku se sklo vyrábělo pouze v malých sklárnách, které se spíše zaměřovaly na řezání a broušení skla. Napodobovaly tak polodrahokamy a drahokamy. K opravdu velkému rozmachu sklářství došlo vznikem obdivuhodných luxusních výrobků. Nejčastěji se vyráběly poháry, číše, džbány, lahve a výborně provedené vázy a misky. Největším přínosem řeckého sklářství bylo zdobení dutého skla stříbrem nebo zlatem, lapované sklo i zdobení skleněnými vlákny.
  • Keltové a sklářství - Keltové jsou známi převážně jako válečníci, avšak jejich zručnost vedla přejímání a rozvoji řemeslných technik a výrobních technologií z jiných zemí. Ke sklářskému řemeslu přišli pravděpodobně v severní Itálii. Právě zde získali recepturu na výrobu skla. V keltských dílnách se vyráběly skleněné šperky technologií roztáčením, nebo posouváním skloviny po tyči. Skloviny měla charakter sádrovápencový.  Keltské korálky měly dekor šroubovitě vinutého vlákna. Dalšími produkty byly kroužkovité korálky ze stočených tyčinek, nebo kulovité závěsy s kovovým ouškem. Keltové byli prvními, historicky ověřenými výrobci skla na našem území.
  • Sklářství za dob Římanů - Jejich prvními učiteli byli skláři z Egypta, Féničané i Řekové. První zmínky o sklářském řemeslu na území tohoto státu pochází z roku 54 př. n. l., ale svého rozmachu se sklářské umění dočkalo až od 1. století n. l. Římské umění představuje vrchol výroby skla ve starověku. Nejvíce bylo toto řemeslo vyzvednuto zručností mistrů a jejich schopností vyrobit čiré sklo. Výrobky byly účelné, tvarově velmi bohaté, ale i mimořádně estetické až exkluzivní. Důležitým vynálezem římských sklářů bylo okenní sklo či zrcadlo.
  • Sklářství raného středověku - Sklářské řemeslo zaznamenalo úpadek. Zájem o výrobky ze skla byl ovlivněn postojem církve. Ta viděla ve skleněných pohárech symbol hříchu, proto se upřednostňovaly poháry a číše vyrobené z drahých kovů. Sklářské řemeslo se používalo převážně při zasklívání klášterů, kostelů a budov v opatství.
  • Gotické sklo - Gotika představuje umělecký styl, který čerpal z antiky. Ve středověku se sklářství stalo uměleckým řemeslem. 13. století se stalo proslulé uměním benátských mistrů a sklo se stalo luxusním zbožím. Kromě nádob a šperků se vyráběla zrcadla a překrásné lustry. Barevné i čiré sklo bylo navíc zdobeno barvami i zlatem.
Benátské sklo
Středověké barevné sklo lampy na ulici v Benátkách (Zdroj: Depositphotos)
  • Historie českého skla - První doložená písemná zmínka o výrobě skla na našem území pochází z roku 1162, ale dle historiků sahají kořeny tohoto řemesla ještě hlouběji. Jako první jej zde zpracovávali již Keltové. Jsou to však pouze dohady, neboť se nezachovaly žádné hmatatelné důkazy. Sklářství se u nás rozvíjelo převážně v horských oblastech, hlavně Krušných horách, Lužických a Jizerských horách, Krkonoších, na Šumavě a také na Vysočině. Právě v horách se nacházel dostatek surovin pro výrobu skla. První sklárny začaly vznikat ve druhé polovině 13. století a v první polovině století 14.
  • České sklo v období renesance - Výroba skla byla velmi ovlivněna italským renesančním uměním. Tento vliv se projevoval nejen v používaných technologiích, ale v tvarování a dekorování skla. Sklo se odbarvovalo a přidávala se do něj soda. Výrobky se zdobily malbou, diamantovými rytinami a zlatem. Vyráběla se zrcadla i různé figurky se zvířecími motivy. Při řezání skla se začala používat technika s rotujícími měděnými kolečky. Tato metoda se do té doby používala pouze při rafinaci polodrahokamů a drahokamů.
  • Baroko a český křišťál - Opravdu velký rozmach zaznamenalo sklářství za vlády Rudolfa II. v 16. a 17. století. České sklo však v ničem nevynikalo od práce sklářů z okolních zemí. Toto se změnilo v 17. století vynálezem českého křišťálu. Jednalo se o průlomový objev. České sklo se začalo navíc brousit a zdobilo se malbou či rytinou. O naše sklo byl najednou neobyčejný zájem i v zahraničí.
Ověsy
Ověsové lustry proslavily české skláře (Zdroj: Depositphotos)
  • České sklo na přelomu 18. a 19. století - V tomto období se ocitlo české sklářství v krizi. Revoluční i válečné změny, napoleonská válka a přerušení obchodních cest mělo za následek obtížnou situaci při vývozu skla. Českým sklářům narostla nová a silná konkurence. Největším problémem však byla samotná tradice. Typ českého skla i hmota pro jeho výrobu byly vytvořeny v 2. polovině 17. století a od té doby se prakticky nezměnil. Forma skla, jeho kvalita i zdobení byly zastaralé a volali po změně.
  • České lustry - Na přelomu 18. a 19. století se čeští mistři přesunuli k luxusnímu zboží. Kromě šperků a pohárů se začaly vyrábět bohatě zdobené lustry a zrcadla. České ověsové lustry se staly ozdobou mnoha zámků i v zahraničí.
Skleněný lustr
Český křišťál má věhlas i v zahraničí (Zdroj: Depositphotos)

Partner projektu je Skupina ČEZ

Dodáváme energii českému řemeslu
Hlavním partnerem projektu je Skupina ČEZ (Zdroj: PrimaDOMA)
Broušené sklo
České broušené sklo (Zdroj: Depositphotos)
Dekorace ze skla
Ručně vyrobený skleněný upomínkový předmět (Zdroj: Depositphotos)
Křišťálový lustr
České ověsové lustry se staly ozdobou zámků i v cizích zemích (Zdroj: Depositphotos)
Skleněná vitráž
Malování na sklo se může nanášet štětcem (Zdroj: Depositphotos)
Skleněné tyče
Tažené skleněné tyčinky (Zdroj: Depositphotos)
skleničky
Ve sklárně se vyrábí i skleničky (Zdroj: Depositphotos)
Vánoční ozdoby
Samozřejmě ani vánoční svátky se neobejdou bez tradičních skleněných vánočních ozdob (Zdroj: Depositphotos)

Publikováno: 3. 3. 2020

Jsme členy mediální skupiny Prima