Jaký věhlas mají současní čeští skláři?

Okna, skleničky, zrcadla, lahve, sklo je artikl, který nás provází každodenním životem. Existenci si bez této suroviny a výrobků neumíme snad ani představit.

Sklářství a současnost

České sklo si své výjimečné postavení udrželo až do současnosti. Výroba skla je složitý proces, který se skládá z tří hlavních kroků. V prvním kroku je potřeba připravit správnou směs. Jedná se o tzv. sklářský kmen a ostatní potřebné přísady. Pak přijde na řadu tavení skla. Provádí se v tavících pecích. V dalším kroku přichází na řadu tvarování skla, které se může provádět různými způsoby. Sklářské techniky se rozdělí podle stavu, v jakém se skleněná hmota tvaruje.

Horké techniky 

Foukání a hutní tvarování skla

Jedná se o proces, kdy se horká sklovina ochlazuje a převádí do tuhého stavu. To se provádí foukáním do formy nebo tvarováním na sklářské píšťale. Foukání se může provádět do rotačních forem, do forem napevno nebo tvarováním volně od ruky. Technikami, které se řadí k tvarování volně od ruky, jsou:

• foukání dutin sklářskou píšťalou 
• foukání namočeným dřevěným kolíkem               
• dutiny, které se vytváří stlačeným vzduchem nebo plyny z kompresoru   
• techniky, kdy se dutina vytváří kovovým nebo jiným jádrem, a pak se tvar opět zahřeje, roztáčí a vytahuje.                                                                 

 Hutní dekorování tvaru  

Jedná se o dekorování povrchu různými způsoby např. opřádáním nití, zatavování různých skel, střepů a barevných drtí či keramických a porcelánových prvků. Mohou též vznikat např. skla filigránová, která obsahují barevně složité tvarové tyčinky vytvářející lineární filigránové ornamenty.             

Odlévání a nalévání skla do forem

Otiskem sádrové formy vznikne forma ze sklářského nebo slévárenského písku, která se používá pro odlévání skla.                                                                                                                   

 Práce na kahanu  

Technologie, která využívá již vyrobených polotovarů. Ty se dále zpracovávají nad plamenem hořícího plynu, kde se za pomoci vyšších teplot tvarují, vytahují či nalepují různé druhy skla.  

Studené techniky 

V náležitě vychlazeném stavu se sklo dále opracovává buď mechanicky odebíráním hmoty, což je např. řezání či obrušování, nebo se nanáší na sklo další vrstvy. Patří sem např. malování sklářskými nebo studenými barvami. 

Broušení skla 

Tato technika se provádí buď vybrušováním dekoru na povrchu dutých tvarů nádob, nebo obrušováním, vybrušováním a tvarováním masivního bloku skla. Na výrobek se předkreslí vzor, který se karbonovými kotouči vybrousí. Pak se použijí pískovcové kotouče nebo kotouče z umělého korundu pro zjemnění řezu. Při jemném broušení se používá voda. Následuje chemické či mechanické leštění řezu.

 Rytí skla 

Jedná se o nejnáročnější techniku zušlechťování skla. Používají se rytecké stroje nebo měděná kolečka.                                                                                  

Pískování skla 

Na povrch se nanáší velmi prudce ostrý křemičitý písek. Povrch výrobku se tím zdrsní a sklo je pouze průsvitné.                                                     

Leptání skla

 Povrch výrobku se pokryje ochrannou vrstvou z asfaltu či parafínu. Do vzniklé vrstvy se strojově nebo ručně vyryje vzor a předmět se vloží do leptací lázně.                                                                                    

Malování skla

 Pro malování se používají sklářské barvy, které se nanáší štětcem, sítotiskem nebo postřikem přes šablonu.  

Lazurování skla

Na výrobek se nanáší lazurovací směs ze směsi mědi nebo stříbra. Takto připravené sklo se vypaluje v pecích, kde dochází díky použité lazurovací směsi k zbarvení výrobku.                               

Pokovování skla

Sklo se pokrývá tenkými kovovými plátky. Takto se vyrábí dekorativní sklo i sklo pro technické účely.

Tvarování skla ve formách přetavováním

 Jedná se o techniku, kdy se skleněný materiál různých konzistencí vkládá do žáruvzdorných forem. Tvar těchto forem je předem namodelovaný. Materiál se zahřívá a vyplní předem definovaný tvar.

Další technologie zpracování skla               

• Lití skla - Takto se vyrábí zrcadla a výplně výkladních skříní. Žhavá sklovina se lije do licího stroje. Ten je vybaven litinovou deskou. Tloušťku skla určují latě, po kterých přejíždí chladící válce. Vychlazené skleněné tabule je nutné brousit a leštit.
• Válcování skla - Žhavá sklovina se lije mezi dva válce. Ty vyválí směs v desku, která dále prochází chladící pecí a po obou stranách se musí brousit a leštit. Touto technologií se vyrábí tabulové sklo a bezpečnostní drátěné sklo.
• Tažení skla - Jedná se nejčastější o způsob výroby plochého skla. Azbestové válečky vytahují z roztavené skloviny nekonečný pás. Touto technologií se vyrábí skleněné tyče, trubky a vlákna.

• Plavení skla - Pás roztavené skloviny je veden z vanové pece přes lázeň roztaveného cínu. Tím se zajistí dokonale hladký povrch, který již není nutné brousit ani leštit. Takto se vyrábí zrcadlové sklo.
• Lisování skla - Sklo se vyrábí na automatických, poloautomatických nebo ručních lisech. Jedná se o lití do forem a následné lisování.

Na závěr dochází k ochlazování. Tím se stává sklo pevnějším. Po ochlazování se tento produkt může povrchově upravovat. Existují různé metody povrchové úpravy.

Partner projektu je Skupina ČEZ