Zkušenost kováře Aleše Šlechty z Kanady. 8 tisíc kilometrů od naší drahé Střední odborné školy uměleckořemeslné v Podkovářské se nachází dílna, ve které jsem měl tu čest strávit léto roku 2017.
Jedná se o dobře zařízený shop (v překladu obchod či dílna) na jihu Calgary, největšího města Kanadské provincie zvané Alberta. Kanada je 2. největší země na naší planetě a stejně jako Rusko má velikou část své plochy pokrytu sněhem po celý rok. Nicméně na místě mého působení se léto vyznačuje vyššími teplotami než u nás, ve středních Čechách. Čirou náhodou byl navíc rok 2017 nejsušším a nejteplejším obdobím za poslední dekádu, což se projevilo stovkami požárů v rozlehlých lesích Alberty. Zároveň Kanada slavila 150. výročí vzniku celistvého státu a tak jsem mohl navštívit spousty zajímavých míst, která jsou obyčejně turistům nepřístupna.
Široko daleko se nachází sice spousta kovářských nadšenců, ale opravdoví profesionálové jsou zde vzácností, protože v severní Americe se kovářství a zámečnictví nevyučuje tak, jako u nás v Evropě. Jelikož je tento kontinent přeplněn všemi možnými nízkonákladovými výrobky (často pocházejícími z Číny a jiných Asijských zemí, které jsou po moři relativně blízko), jsou zde ruční výroba a úprava velice ceněny. Velmi příznivě bývá v Kanadě ohodnocen tesař, truhlář, elektrikář, instalatér a v neposlední řadě také kovář či zámečník.
Zakázky, na kterých jsem pracoval, byly zadávány jak soukromými osobami, tak firmami. Nejčastěji se jednalo o doplňky do domácnosti a na zahradu či funkční předměty do obchodů, restaurací a podobných podniků. Za léto jsme v dílně stihli vyrobit dvoje ocelové schody, pouliční lampu s číslem popisným domu, několikero vnitřních dveřních konstrukcí pro uchycení skla, dvě speciální okna sloužící jako únikové východy, mosazné police a poličky, designové police z ocelových trubek, několik ocelových stolů (některé zapuštěné do zdi) a mosazných stolků, značkovací železo pro truhláře, kování na trám, zahradní stolek se židlemi, zábradlí se starožitnými litinovými dílci a pár dalších záležitostí. Dále mě také potkala například restaurace starožitných svítidel či úprava žebříku pro podzemní práce.
Moje první úkoly se týkaly „jen“ řezání materiálu, ale pánbůh za to zaplať. Člověk konečně zjistí, že pro tvorbu výrobků na zakázku, které jsou zpravidla precizně zpracovány, je zapotřebí bezchybného nařezání materiálu. S tím souvisí naprosto přesné měření a především nastavení pily, ve které je zapotřebí materiál uchytit dokonalým způsobem. Zejména, jedná-li se o řezání pod úhlem, ať už má daný předmět jakýkoli tvar. Poté většinou následovalo sváření, do kterého se pouštěl mistr. Já jsem občas spoje nabodoval, ale do žádných větších akcí jsem se nepouštěl. Následné broušení, které jsem musel trénovat, vyžadovalo vysokou míru pečlivosti a precizní oko, protože mělo zahladit všechny sváry tak, aby materiál působil dojmem jednolitého kusu. Těchto technologií jsme užívali nejen v zámečnických pracích, ale i v kovářských, protože oproti práci zatepla s výhní tyto postupy šetří čas a námahu. Plynová výheň domácí výroby byla v provozu za celé léto jen třikrát. Dokonce i ohýbání žeber do zábradlí jsem prováděl za studena, což mělo svou logiku - neplýtvá se plynem a také není nutné čekat na chladnutí materiálu, ve kterém v tomto případě vytvářím ohyby po celé jeho délce. Mimo jiné jsem měl možnost nahlédnout i do postupů kalkulace cen výrobků, amerického značení materiálů, práce s americkou jednotkovou soustavou (palce a stopy) a v neposlední řadě také komunikace se zákazníkem a tvorby návrhů.
Závěrem chci každému, kdo se rád vzdělává a rozvíjí ve více směrech, doporučit podobnou zkušenost - ideálně v zahraničí. Člověku takový zážitek může otevřít úplně nové obzory a naučit ho nejen primární činnost, za kterou se přesouvá, ale dozajista zdokonalí i další vedlejší dovednosti, jako cizí jazyk, schopnost vycházet s lidmi a chápat ostatní. Nebo si jen může potvrdit, že se o sebe dokáže postarat i mimo svoji komfortní zónu a tím dojít k faktu, že na světě se dá žít kdekoliv, nikoliv pouze tam, kde je „doma“. Je jen třeba mít na paměti nevyzpytatelnost a složitost lidských vztahů. Ne vždy se vše řídí původními domluvami, z čehož mohou plynout nenaplněná očekávání a určitá zklamání.
Ale také ponaučení.
Střední odborná škola uměleckořemeslná - škola s tradicí, ve které je 10 jedinečných uměleckých řemesel. Možnost pro ty, kteří chtějí zhotovovat rukodělné výrobky starými postupy nebo restaurovat historické památky.
Partner projektu je Skupina ČEZ
Publikováno: 9. 4. 2020
