František Švancar - mistr keramik

Mistr František Švancar

František Švancar propadl kouzlu keramiky před mnoha lety. Jeho seznámení s keramickou hlínou nebylo úplně dobrovolné, protože Františkova maminka byla keramička a otec cizelér, a tak bylo rozhodnuto, že syn půjde ve šlépějích svých rodičů. Ačkoliv jako patnáctiletý kluk toužil po vzduchovce, rodiče ho vytrvale zásobovali knihami o umění, ryteckými špachtlemi a František nakonec rezignoval a podřídil se vůli rodičů. 

Mezi námi se najde mnoho šikovných řemeslíků. Přečtěte si také příběh zlatnice.

Jako student nastoupil do uměleckého ateliéru poté, co byl přijat coby pomocný dělník a praktikant. Po několika měsících se rozhodl podat přihlášku na bechyňskou umělecko-průmyslovou školu, kterou ale k nelibosti rodičů nedostudoval a musel poté dokončit vzdělání v podniku u rodičů, kde nakonec strávil mnoho let. Jelikož zjistil, že ho práce s keramickou hlínou naplňuje, dělal prakticky všechny úkony s ní spojené - od jednoduchých prací, nakládání do pecí, údržbu strojů a další. 

Přitom si uvědomil, že obor je úžasný a nesmírně ho obohacuje. A tyto myšlenky se rozhodl předávat i svým studentům. Radil jim, aby si našli vždy nové vjemy, které jim budou ukazovat novou cestu. 

Pokaždé, když listuje knihou Umění keramiky, nachází v ní i po mnoha letech nové odkazy a nové myšlenky, které mu mohly dříve uniknout nebo je vnímal jinak než dnes. Vzpomíná na své začátky v ateliéru, který tenkrát patřil sochařce Heleně Jónové, na "machry" v oboru, od kterých se učil novým dovednostem, ale také na to, že spoustu věcí s keramikou spojených objevil sám svou zvídavostí a pokusy, zkoušel nové techniky a formy, dokud nebyl s výsledkem činnosti spokojen.

Svým studentům předává to, co se dostalo i jemu - laskavé zacházení, přísun informací i možnost seberealizace. Sám nechává své žáky tvořit vše, co chtějí a pozoruje je při práci, neboť - jak říká - takto nejlépe pozná, co v člověku dříme. Mnoho studentů v sobě teprve nachází tu správnou stránku a díky vlastní práci a keramickou hlínou objevuje i vzdálené obzory této rozmanité práce. Mnoho z nich v sobě objeví i umělecké sklony. Mistr Švancar se netají tím, že z jeho ateliéru odešlo několik nadaných žáků na další studia třeba jako sochaři. A má i několik absolventů umělecké akademie.

Ne všechny roky jsou stejné a platí to i o studentech, kteří navštěvují jeho ateliér. Některé roky se sejdou nadějní mladí umělci a jiný rok zájemci o práci s hlínou. František Švancar je ale z celé duše rád, že zájem o obor přetrvává a keramika zažívá jakousi renesanci. Tento obor je širokospektrální a každý, kdo má o něj zájem, najde zde své uplatnění. Pokud je keramik šikovný, může si zařídit vlastní dílnu, která není náročná ani na prostor, ani na vybavení. Stačí na to jedna místnost nebo třeba i garáž, kam se vejde hrnčířský kruh a vypalovací pec. Své výrobky pak může keramik prodávat nejen v dílně, ale může navštěvovat nejrůznější trhy, řemeslné akce a podobně. Stejně tak může své umění nabídnout velkým keramickým firmám a pracovat i pro soukromníka, kde může tvořit také veřejné zakázky a může tak ukázat, co umí.

Podívejte se také na naše video, kde vám představíme další řemeslo - řezbářství.

Setkání s Karolínou Bathory bylo poněkud netradiční, protože do jeho dílny přišla již jako dospělá mladá žena s tím, že již ledacos uměla. Mistr Švancar tak rozvíjel její talent spíše po stránce technologické. To spočívá především v umění nanášet hlínu ve správné vrstvě, zpracování hlíny samotné nebo ve správném vypalování v peci. Karolína měla v té době již poněkud vyhraněný styl a umělecko výtvarné cítění, které se mistr Švancar snažil jen zlehka usměrňovat a ukázat jí i další možnosti práce s keramickou hlínou. 

Keramika, ačkoliv by se zdálo, že jde o jednoduchou záležitost je poměrně těžký obor. Keramik musí umět ovládat i další řemesla - musí umět pracovat se dřevem i s kovem, měl by ale umět také improvizovat a poradit si sám. Mnoho keramiků dnes podle něho hledí spíše na design a umělecké zpracování, zatímco praktičnost jejich výrobků poněkud ustupuje do pozadí. Tím se dnešní výrobky citelně odlišují od výroby minulých let, kdy se hledělo především na užitkovost a výtvarný náboj byl až druhořadý. 

František Švancar vzkazuje všem, kdo měli nebo mají zájem o obor keramik: Nenechte se odradit, pokud vaše první honoráře nebudou nijak závratné. Sláva a peníze mohou přijít kdykoliv později. Pokud ale máte zájem o obor, chcete se mu dobře naučit a objevovat v něj neustále nové cesty a možnosti, máte šanci něčeho dosáhnout. Keramika je dřina, na jejímž konci mohou být nejen praktické výrobky pro denní používání, ale i velkolepá díla, která přetrvají generace.

Bonusový materiál k 4. dílu: Mistr keramik

Partner projektu je Skupina ČEZ

TIP

Líbí se vám Františkova práce? Vyzkoušejte si z keramiky vyrobit i vy! Nebo si vyzkoušejte na keramiku malovat - stačí vám obyčejný talíř.