Kamnářské řemeslo málem téměř zaniklo, zvlášť v období normalizace. Vždyť kachlová kamna byla znakem buržoazie a feudalismu, co na tom, že byla krásná a funkční. Současnost má naštěstí více rozumu a vrací zpět to, co bylo zbouráno. A to jsou právě kachlová kamna, která opět zdobí naše chalupy, domy a venkovní kuchyně. A Ondřej Šplíchal je jedním z těch, kteří propadli kouzlu starých kachlových kamen a stal se kamnářem.
Kamnář Ondřej Šplíchal
Jako malý kluk chodíval Ondřej se svým otcem, který opravoval kachlová kamna svým přátelům a známým na chalupách. A už od dětství přičichl k tomu krásnému řemeslu kamnářství, kdy sledoval, jak otec kamna čistí, opravuje a renovuje a jak pod jeho rukama z hromady kachlí vznikají krásná umělecká díla, která byla posléze i plně funkční.
A protože byl pamětliv slov rodičů, že zlaté české ručičky není jen otřepaná fráze, ale láska k práci a řemeslu. V deváté třídě se rozhodoval, čím bude a otec ho nenápadně postrčil k bechyňské škole, kde se sice v té době obor kamnařina již nevyučoval, ale byl zde obor technologie keramiky. Bechyňská škola byla pro Ondru velkou školou života a už zde začal přemýšlet, že by jednou rád vyráběl svoje vlastní kachle nebo stavěl kachlová kamna. Následovala maturita a poté zakotvil v malé firmě, kde dokázal své teoretické znalosti ze školy převést do praxe. Kamnářství ho ale lákalo stále více. V té době se mu jako zajímavá šance jevilo studium při zaměstnání. Potřebné vzdělání tedy doplnil na škole v Horní Bříze, a přitom již částečně pracoval v oboru se svým otcem.
V současné době má Ondřej Šplíchal svůj vlastní ateliér, kde pracuje se skupinou kolegů. Vše začíná na stole, kde vznikají návrhy kachlových kamen. návrhy se posléze převádějí do počítačové aplikace, která zhotoví výkres ve 3D rozměrech. Následuje pak samotná stavba kachlů. Vzorník v Ondřejově ateliéru je obsáhlý, naleznete zde jak základní hladké kachle, tak kachle římsové nebo soklové. Aby mohli kamnáři kachle slepit k sobě, používají řídkou kamnářskou kaši, které říkají šlikr.
Po vysušení kachlů následuje kalibrace a první výpal v peci - tzv. přežah, který dosahuje až 1000 °C. Toto první vypalování slouží k tomu, aby se kachel zhutnil a dalo se s ním dál pracovat. Po výpalu se provádí opět kalibrace, dále se obrousí hrany a kachle se předávají ke glazování. To se provádí poléváním nebo stříkáním glazovacího roztoku. Nakonec se kachle znovu vypalují tzv. dožahem, kdy se z pece vytáhne již hotový výrobek.
Ondřej Šplíchal vyrábí svá kachlová kamna na míru zákazníkovi. Každé z kamen jsou tedy svým způsobem originál. Ondřej sází na tradici předků kamnářů a je rád, že se lidé opět vrací k původnímu systému topení dřevem. Kachlová kamna pak neodmyslitelně patří k poezii chalupaření a bydlení na vesnici po vzoru našich prarodičů. Proto se nebojí, že by do budoucna neměl dost práce. Chce i nadále pokračovat ve svém díle, které mu roste pod rukama a které objevují noví a noví zákazníci. Kamnářství Šplíchal podle něho již dnes něco znamená a do dalších let by byl rád, kdyby se stalo i osvědčenou značkou. Chce pokračovat ve své práci precizně, pomalu, s využitím tradičních technologických postupů, ale také s vlastním designem a návrhy na výrobu kamen na míru pro každého zákazníka.
13. díl: Ondřej Šplíchal - kamnář
Partner projektu je Skupina ČEZ
Publikováno: 1. 9. 2020
