Zdeněk Tomášek je bývalým starostou obce Čížkova Ondřeje Šplíchala i jeho otce velmi dobře zná. Ve svém vyprávění zavzpomíná na Ondrovy začátky i umění jeho otce, který se kamnářem nevyučil, ale narodil.
Zdeněk Tomášek vypráví
S Jiřím Šplíchalem, otcem kamnáře Ondřeje Šplíchala se pan Zdeněk Tomášek velmi dobře zná. Ostatně jako bývalý starosta malé obce Čížkov zná každého z jeho obyvatel. O Jiřím Šplíchalovi ale mluví jen v samých superlativech. Jiří je člověk, který beze zbytku naplňuje staré známé přísloví o zlatých českých ručičkách. Tedy na co sáhne, to se mu podaří.
Pan Jiří Šplíchal se nikdy kamnářem nevyučil, ale mnoho let svým přátelům a známým kamna stavěl a opravoval. Stejně tak dobře se ale věnoval archeologii, loutkaření nebo lidové hudbě. jeho záběr činností je obrovský. A lásku právě ke kamnařině přenesl na svého syna Ondru. Ondra na jeho popud vystudoval v Bechyni střední školu keramickou, a protože jeho touha po dalším vzdělání se ubírala právě směrem ke kachlových kamnům, při práci si doplnil znalosti v oboru kamnař a krbař.
Při vhodných příležitostech Ondřej představuje své, dnes již prastaré řemeslo široké veřejnosti, a dokonce o něm přednáší svým žákům a posluchačům. Veřejnost se může s jeho prací seznámit formou výstavek, přednášek a ukázek výroby kachlů a kachlových kamen. Přesto je Ondřej člověk skromný a jako řemeslník je na slovo vzatý.
Řemesla bývala na vesnicích vždy neodmyslitelně spjata s každodenním životem. Bez běžných řemesel jako býval hrnčíř, kovář nebo zedník by se spousta lidí neobešla. Mnoho řemesel ale postupem doby vymizelo a současnost se je pokouší navracet zpět. Někdy je to vcelku krkolomná cesta, je bohužel vidět, že spousta mladých lidí nemá o ruční práci a o řemeslo zájem. Jak se ale říká - nouze naučila Dalibora housti a ve chvíli, kdy je některé řemeslo potřeba a nejsou tzv. lidi, najde se někdo, kdo vzkřísí zašlou slávu a vrátí řemeslu a práci jeho důležitost. Bez řemeslné práce se ostatně dnes stejně jako před lety prostě neobejdeme. Stroje a počítače za nás tuto práci neudělají.
A tak, jak se vrací řemesla zpět do podvědomí lidí, vrátil právě Ondřej Šplíchal - a možná díky svému otci Jiřímu kamnářskému řemeslu jeho lesk a slávu. A jednou se třeba jeho značka Kamnářství Šplíchal bude jmenovat Kamnářství Šplíchal Čížkov. Tak se hned pozná, odkud vzešel muž, který se nebál poprat se s nejistým osudem svého téměř zapomenutého řemesla a postavit na něm svou kariéru.
Bonusový materiál k 13. dílu: Ondřej Šplíchal - kamnář
Partner projektu je Skupina ČEZ
Publikováno: 3. 9. 2020