Kamenické řemeslo

| autor: Martina Pilzová

Kamenické řemeslo je řemeslo pro skutečné chlapy. Je to dřina, která je ale odměněna kouskem krásně opracovaného kamene do podoby sochy nebo římsy u domu. Kamenické řemeslo je také velmi zajímavě ceněno po finanční stránce a člověk, který se tomuto řemeslu vyučil je svým způsobem i umělec.

Jak se stát kameníkem? (Zdroj: Depositphotos)

Kamenické řemeslo

Kamenictví je staré jako lidstvo samo. S kamenem přišel do styku již člověk zručný před milionem let, kdy si z kamene vytvořil první hrubý nástroj. Od této doby pak kámen provázel a dodnes provází člověka téměř na každém kroku. 

Kámen se stal výborným stavebním prvkem, který přetrvá věky. Příkladem takové stavby, kterou nám zde zanechaly dávné civilizace, je např. anglický Stonehenge nebo ještě známější egyptské pyramidy. Již ve starověku věděli lidé, jak mají kámen opracovat tak, aby tvořil smysluplný celek. A toto umění se postupem věků zdokonalovalo a člověk byl schopen vytvořit dokonalé tvary i umělecká díla. Zpočátku se tvořily kamenné stavby tzv. na sucho skládáním vhodných tvarů kamene k sobě, případně za pomoci skob a klínových vazeb, postupně se přešlo na vazby pomocí malty a nejrůznějších směsí. Příkladem dokonalého uměleckého díla z kamene, které nám zanechala dávná civilizace je egyptská sfinga, vytesaná z jednoho kusu kamene.

Stonehenge
Slavný Stonehenge také postavili pradávní kameníci (Zdroj: Depositphotos)

Současnost nabízí pro kamenické řemeslo rozsáhlé využití. Jedná se nejen o nejrůznější obložení budov a staveb kamenem, ale obklady oken a dveří, výrobu kamenných říms, balkonů, arkýřů, schodů, prahů a dalších. Vedle toho je potřeba připomenout monumentální stavby paláců a významných budov, klenby nebo ozdobné sloupy, které taktéž pocházejí z rukou předních mistrů kameníků. Významné využití mají kamenická řemesla také v restaurátorství, např. při opravách gotických či barokních ozdob. Renesanční stavby pak i v dnešní době vyžadují mnoho kamenické práce na vnějším zdivu nebo na okenních pilířích.

Řemeslník, zabývající se opracováním kamene se označuje jako kameník. Podobným oborem pak je kamenosochařství, které vytváří umělecké předměty. Hrubší opracování kamene např. do podoby dlažebních kostek obstarávají kameničtí dělníci, kteří kámen různě lámou, štípou nebo tlučou palicí a zhotovují tak výrobky s hrubou strukturou. A nedílnou součástí kamenického řemesla je hřbitovní architektura, která se zaobírá výrobou náhrobních kamenů a hrobových dekorací. Kromě řemesla kameník nebo kamenický dělník se tito řemeslníci mohou specializovat na obor štípač kamene, osazovač, písmák, obsluha strojů a strojních zařízení v kamenické výrobě, brusič a frézař kamene nebo lamač.

Dlažba
Dlažební kostky jsou taktéž výrobky kameníků (Zdroj: Depositphotos)

Kameníci pracují s nejrůznějším typem kamene, především se žulou (žulové podstavce), mezi dalšími je oblíbena rula (tesané kvádry a desky), pískovec (dlabané žlaby nebo venkovní schodiště), mramor (obklady vnitřních zdí), znělec (desky) a mnoho dalších. Kámen, který se vytěží v lomech, pak kameníci řežou nebo sekají ručními nástroji. Pod jejich rukama tak vznikají čisté výrobky s jemnější strukturou. Kamenické dílny pak za pomoci složité technologie i nástrojů vytváření ušlechtilá díla nejen praktická, ale i krásná (kamenné kašny nebo ozdobné předměty). Mnohdy se tato díla vyrábějí podle přání klienta, a proto jsou to díla originální. 

Řemeslník v oboru kamenickém není pouhopouhým kameníkem. Musí ovládat mnoho nejrůznějších nástrojů i složitých strojů, musí umět štípat, lámat, brousit, leštit, kreslit. Musí mít představivost, fantazii, šikovné ruce i velkou sílu. Je potřeba, aby kameník uměl číst plány, musí umět základy programování nebo obsluhovat CNC stroje. Je to práce pro skutečné chlapy i jemné umělce. Kameníci se prakticky celý život učí novým věcem. Vzhledem k tomu, že většina řemesel se vyvíjí, vyvíjí se i kamenictví a přizpůsobuje se novým trendům i přáním zákazníků. 

Broušení
Broušení kamene je velmi náročná práce, navíc je ve velmi prašném prostředí (Zdroj: Depositphotos)

Kamenictví je řemeslo, které má stále velkou budoucnost a má lidem co nabídnout. Cech kameníků v současnosti soustřeďuje velké množství kamenických dílen. Kameníci při své práci strojně či ručně oddělují přírodní nebo umělý kámen, vyrábějí a opravují hotové výrobky a polotovary, ornamenty, kamenná písmena a tvary, desky a bloků. Dále do jejich práce spadá broušení a leštění kamene, geometrické zobrazení a provedení prostorových kamenných prvků, soustružení a vrtání do kamene, vytváření ornamentů a písma barvením, zlacením nebo stříbřením, ruční opracování kamene, restaurátorské práce a mnoho dalších činností. 

Kámen
Kamenné desky se používají třeba v kuchyních (Zdroj: Depositphotos)

Připomeňme si i známá díla z dílen starověkých kameníků či kamenosochařů:

  •  socha Davida od Michelangela Buonarrotiho, kterou umělec vytesal z mramoru v 16. století
  • z kombinace materiálů jako je žula, beton, měď a ocel vznikla v 19. století světoznámá Socha Svobody od Gustave Eiffela a Frédéric Bartholdiho
  • palác Louvre ve Francii je ukázkou skvělé kamenické práce
  • v Praze např. Karlův most, Národní divadlo
  • v roce 1827 byl vyroben nový pískovcový podstavec jezdecké sochy sv. Václava z dílny J. O. Krannera (dále pak z jeho rukou pochází velká část obnoveného chrámu sv. Víta, novogotické schodiště z Kampy na Karlův most)
  • Matyáš Braun, pískovcové sochy a sousoší na Karlově mostě, výzdoba hospitalu Kuks, výzdoba paláce Clam-Gallas, Klementinum.
Socha
Umělecké dílo Matyáše Brauna (Zdroj: Depositphotos)

V evropských zemích nenalezneme město, které by se nemohlo pyšnit nějakou historickou památkou, kterou vytvořili kameníci nebo kamenosochaři. Stejně tak všechny možné hřbitovy, kde kameníci vytvářejí nádherné pomníky a umělecká díla na hrobech zemřelých. Současný návrat k původním hodnotám a k přírodě přeje i kamenickému řemeslu. Obklady domů, kamenná schodiště, zahradní nábytek z kamene, plastiky a mnoho dalšího zdobí naše domy i zahrady. A dobrý kameník je schopen vytvořit takové dílo, které přetrvá opět do budoucích desetiletí či staletí a naši potomci budou moci obdivovat talent a umění našich mistrů stejně, jako my obdivujeme krásu a propracovanost děl mistrů středověkých i dávnověkých. A v tom je to pravé kouzlo řemesla.