Jaromír Ondráček je jedním z učitelů, kteří na prestižní hodinářské škole předávají své znalosti a zkušenosti zájemcům o toto řemeslo. Pod jeho ochrannými křídly se zrodilo mnoho hvězd. Absolventi hodinářské školy nejen opravují hodinky či hodiny. Věnovaly svůj osobní čas i prostor tomu, aby se taková zařízení naučili také vyrábět a tím si získali všeobecné uznání. Hodinářské řemeslo nevymírá. Stále více roste zájem o kvalitní hodinky, tudíž se jedná o řemeslo, které má smysl a obrovskou budoucnost.
Hodinář Jaromír Ondráček
Jaromír Ondráček je jedním z učitelů na prestižní hodinářské škole, která vychovává odborníky tohoto řemesla. Po republice existuje mnoho firem, které mají zájem o kvalitní hodináře. Stejně tak existuje i více odborných škol, které nabízí vzdělání ve stejném oboru. Pan Ondráček je však učitelem na škole, která nabízí vzdělání formou kurzů pro dospělé. Zájem je tak veliký, že v současné době evidují zhruba 170 uchazečů, kteří na nástup do odborného kurzu čekají i několik let.
Obecně roste podvědomí i zájem o kvalitní hodinky, a tudíž v souvislosti s tím zároveň roste zájem o již zmíněné řemeslo. A jak sám tvrdí tento učitel, hodinářské řemeslo má smysl a obrovskou budoucnost.
Každý hodinář, který se chce v současné době živit tímto řemeslem, musí zpočátku vyřešit jednu důležitou otázku. Podstatné je, aby si určil své priority. Je obrovský rozdíl, zda chce pracovat v malém hodinářství na malém městě, kde se bude věnovat různorodým opravám, jako jsou např. opravy kukačkových hodin po babičce, náramkových hodinek po tatínkovi, výměna baterek v quarzových hodinkách či drobné opravy brýlí, nebo zda bude hodinářem v značkovém servisu. V tu chvíli se stává specialistou. Věnuje se úzkému segmentu oprav, ve kterém pak dále roste.
Jaromír Ondráček působí na učilišti, které nabízí studentům velice široký základ znalostí. Své nabyté vědomosti mohou posléze uplatnit v jakémkoliv hodinářství. Položí jim základy pro opravy velkých i běžných hodin a také opravy mechanických i elektronických hodinek. Jediné téma, které zůstává tabu, jsou opravy chytrých hodinek. Ty se totiž neopravují. Obrovských úspěchem, kterým se tato škola může pochlubit, je uplatnění svých absolventů u firmy Hainz. Jedná se o společnost, která se již 100 let stará o Pražský orloj, udržuje ho v chodu a provádí opravy.
Hodinářské školy nejsou vybaveny k tomu, aby naučily své žáky hodiny a hodinky vyrábět. Předávají jim své bohaté zkušenosti, aby toto zboží uměli perfektně opravovat. Existují však tací, kteří se s tímto nespokojí. Nechtějí po zbytek života opravovat hodinky, které již před nimi vyrobil někdo jiný. Pod křídly pana Ondráčky vystudovali i takoví studenti, kteří se v současné době věnují předělávání starých hodinek do nového kabátu, či výrobě hodinek zcela nových. Jedním takovým absolventem je např. Luděk Seryn, který je autorem nejdražších náramkových hodinek v Česku. Svými výtvory získal uznání ve Švýcarsku.
Lidé, kteří by se chtěli věnovat výrobě hodin a hodinek musí počítat nejen s obrovskými náklady do technického vybavení, ale zároveň si musí uvědomit svůj osobní vklad. Výrobu takto složitého zařízení se učí každý sám pouze za pomoci odborné literatury, která je pochopitelně v cizích jazycích.
Zájem o hodinářské řemeslo stále roste, neboť se jedná o řemeslo, které má smysl a budoucnost.
Bonusový materiál k 14. dílu: Anna Filipenská - hodinářka
Partner projektu je Skupina ČEZ
Publikováno: 9. 11. 2020
