Krize ve stavebnictví: Norma za miliardu ročně

Sdružení navrhuje tři jednoduché změny této normy:

• zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),
• zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 2),
• připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou (viz obr. 3).

„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být překážkou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm.  O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov. „Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.

Náklady na bydlení je třeba snižovat, ne zvyšovat

V době očekávané hospodářské recese vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Není ale vždy třeba vytvářet novou legislativu, mnohdy stačí upravit tu stávající, když neúměrně zatěžuje spotřebitele. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně. Tento odhad vychází z následující kalkulace:

• průměrně se u nás ročně zateplí 15 milionů m2 (vnější tepelně-izolační systémy ETICS),
• změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m2,
• průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z polystyrenu vyšší o 500 – 680 Kč za m2,
• spodní hranice možné úspory tak činí 1.125.000.000 Kč (2.250.000 m2 x 500 Kč).

„Naše požární normy jsou na vysoké úrovni, staví se zde kvalitně a bezpečně. V tomto případě jsme ale zašli zbytečně daleko. Popisované povinné prvky požární bezpečnost již dále nezvyšují, stavebníkům jen komplikují život a stojí miliardy“, říká předseda Sdružení EPS ČR Ing. Pavel Zemene a pokračuje: „navrhovaná změna zároveň nikomu nebere možnost tyto prvky z minerální vlny nadále používat, pouze odstraňuje jejich povinnost a ponechává lidem svobodnou volbu, jaký materiál na zateplení zvolí“.  

Návrh na změnu normy předložilo Sdružení EPS ČR koncem června České agentuře pro standardizaci (ČAS), která za tvorbu a správu technických norem odpovídá. Na ní nyní záleží další postup. Klíčovou roli bude hrát Technická normalizační komise číslo 27, která má v rámci ČAS problematiku požární bezpečnosti staveb na starosti. Zasedají v ní odborníci z oborů a organizací, kterých se tato problematika profesně dotýká.

O Sdružení EPS ČR

Sdružení EPS ČR je národní profesní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie.

Sdružení reprezentuje většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v České republice. Jde o firmy, které celkově zaměstnávají přes 1000 pracovníků a ročně zpracují více než 50 tisíc tun EPS. Sdružení EPS ČR je také členem Evropského sdružení výrobců EPS (EUMEPS). Více informací naleznete na www.epscr.cz.

Snižování energetické náročnosti budov pomocí zateplení je významným krokem k plnění ekologických závazků České republiky a zároveň cestou k finančním úsporám domácností, firem i veřejného sektoru. Ročně je u nás zatepleno na 15 milionů m2 obvodových stěn. Jako klíčové izolanty jsou přitom používány fasádní desky z pěnového polystyrenu nebo minerální vlna. Na pěnový polystyren připadalo v roce 2019 přibližně 60 % trhu (vnější tepelně-izolační kompozitní systémy ETICS). Jeho obliba vychází z toho, že je levnější, lépe manipulovatelný a má stabilní izolační vlastnosti.

Odborné podklady, o které se návrh na úpravu normy mimo jiné opírá

Studie Argumenty pro změnu normy ČSN 73 0810:2016 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení

- autor: Ing. Ladislav Valeš

- datum dokončení: 09/2020

Studie zkoumá mimo jiné dopad změn uvedené normy, přijatých v roce 2016, na praxi zateplování budov v ČR. Příslušná část byla zpracována na základě rozborů dokumentace konkrétních požárů budov zateplených vnějšími tepelně-izolačními kompozitními systémy ETICS, z let 2012 až 2019. Své závěry studie dále opírá o požární zkoušky provedené v řadě požárních laboratoří v ČR i v zahraničí. Použité podklady lze v případě zájmu zpřístupnit.

Ing. Ladislav Valeš je absolventem Stavební fakulty ČVUT Praha. Od roku 1994 soustavně vykonává činnost soudního znalce v oboru stavebnictví se specializací na vady a poruchy staveb. Od roku 2000 se zaměřuje na problematiku vad a poruch kontaktních zateplovacích systémů. Dlouhodobě spolupracuje s předními odbornými pracovišti – např. Kloknerův ústav stavební Praha nebo Výzkumný ústav stavebních hmot Brno.

Protokol o velkorozměrové požární zkoušce podle ISO 13 785-2

- realizátor: PAVUS, a.s.

- datum provedení: 13. dubna 2015

Požární zkouška byla provedena na žádost Sdružení EPS ČR. Jejím cílem bylo ověřit vliv tepelné izolace na vertikální šíření požáru po fasádě budovy a také prověřit samonosnou funkci omítkového souvrství v extrémním požáru. Zkouška byla realizována na zkušební stěně s okenním otvorem, která byla z vnějšku zateplená pěnovým polystyrenem o tloušťce 200 mm. Plamen produkovaný hořákem o výkonu 3 MW působil na fasádu po dobu 30 minut. Nejprve byla provedena tzv. kalibrační zkouška bez izolačního systému, což následně umožnilo porovnat případný příspěvek samotného zateplovacího systému k šíření požáru.

PAVUS je certifikovanou zkušebnou, která se mj. zabývá posuzováním shody stavebních výrobků a hořlavých kapalin a prováděním zkoušek pro stanovení a ověřování požární odolnosti (více na www.pavus.cz).

Videozáznam z požární zkoušky zaměřené na požární vlastnosti pěnového polystyrenu

- realizátor: Sdružení EPS ČR ve spolupráci s členy Hasičského záchranného sboru Kladno

- datum provedení: červen 2020

Jeden z mnoha testů, které prokazují, že polystyren používaný ve fasádních zateplovacích systémech nehoří, a proto nijak nenapomáhá k šíření požáru po obvodě budovy. Je tomu tak proto, že jeho teplota tání je nižší než teplota hoření a navíc obsahuje retardér hoření. Zkoušku provedli členové Hasičského záchranného sboru Kladno a můžete se na ni podívat zde: https://www.jaknazatepleni.cz/pozarni-bezpecnost-pri-zatepleni