Tomáš Jech, výrobce kytar

Tomáš Jech, výrobce kytar

Začal studovat na grafické škole. Tuto školu ale nedokončil. Z domova byl zvyklý pracovat se dřevem, a to se projevilo ve chvíli, kdy si uvědomil, že tíhne k hudbě a začal hrát na kytaru. Nejen, že Tomáš Jech na kytaru hrál, ale zajímal se o výrobu takového hudebního nástroje. Když v Hradci Králové objevil školu, která vyučovala řemeslníky na výrobu hudebních nástrojů, byl jeho osud zpečetěn. Nastoupil do prvního ročníku a začal si plnit svůj sen, který se měl proměnit z koníčku na obživu.

Jako dítě navštěvovat řezbářský kroužek, protože ho velmi bavilo pracovat se dřevem. Své zkušenosti z dětství pak mohl Tomáš zúročit při talentových zkouškách na obor kytarář. Prošel a školu vystudoval. 

Kytarář je člověk, který musí umět nejen pracovat se dřevem, ale mít o mnoho větší záběr. Musí dřevu rozumět, znát jeho vlastnosti, musí umět jednotlivé druhy dřeva správně skladovat, ale musí být i nekonečně trpělivý, protože výroba kytar je nesmírně dlouhá a stojí za ní desítky a desítky hodin v dílně. Tomáš měl možnost ve 4. ročníku zúčastnit se externích prací a on se dostal k Romanu Zajíčkovi, jehož jméno je známé i ve světě, a to nejen hudebním. Roman Zajíček v Tomášovi vytušil talent a zasvětil ho názorně a detailně do výroby kytar. 

Tomáš objevil kouzlo detailu, naučil se, že dobře "postavená" kytara není jen pouhým hudebním nástrojem, ale je v něm i kus umění. Roman Zajíček se o Tomáši Jechovi vyjádřil velmi pochvalně, zejména poukázal na Tomášův smysl pro řemeslo, které chce posouvat dál a tím jej neodsoudit ke stagnaci, ale k vývoji. 

Máte doma starou kytaru? Máme pro vás tip! Vyrobte si designovou dekoraci na zeď!

Tomášova kytarová dílna je doslova nabita dřevem, z něhož jednou budou krásné a funkční hudební nástroje. Základem je, jak sám říká vybrat to nejlepší dřevo. Pro ukázku vybral na přední díl italský rezonanční smrk a na zadní díl Cocobolo -  tropické tvrdé dřevo středoamerických stromů rodu Dalbergia.

Jakmile Tomáš z desek vyřízne potřebný tvar kytary, narýsuje si tzv. žebra, která se následně musí opracovat, a nakonec nalepit v kleci. Po nalepení žeber na přední desku nástroje následuje ohýbání lubů - to jsou boční desky nástroje. Luby se ohýbají v ohýbačce, v níž je nastavená teplota na 160 °C. Luby se lepí přesně do formy a po nich se přilepí špalky a olubení - to jsou formátované přířezy. Celé soustavě se říká věnec. Po zkompletování věnce se přilepí ožebrovaná přední deska kytary, a nakonec i zadní deska. Tím vznikne celý korpus kytary.

Podívejte se na video a vyrobte si doma libozvučnou zvonkohru.

Do korpusu se pomocí frézy vytvoří okrasné linky. Následuje výroba krku. V první řadě je potřeba vyfrézovat tzv. rybinu - to je spoj krku a těla. Potom přijde na řadu výroba hmatníku. Ten je potřeba nařezat podle menzury, aby kytara ladila přesně tak, jak má. Hotový hmatník se nasadí na krk a zapasuje se do kytary. 

A potom se dlouho a dlouho brousí. Po dokonalém vybroušení korpusu se kytara předá do lakovny. Nalakovaný nástroj nakonec zkompletuje. Během kompletace se přilepí krk, nástroj se seřídí, natáhnou se struny a kytara je hotová. Dobrá kytara má jasný a plný zvuk a hráči musí přesně sedět v rukách.

Tomáš Jech má jasnou vizi do budoucna. Chce vyrábět akustické i elektrické kytary tak, aby byli spokojeni i ti nejnáročnější zákazníci. Vidí úspěch i v tom, že do tohoto řemeslného oboru se stále hlásí mladí lidé, kteří chtějí svou lásku k hudbě předávat dál formou svých nástrojů. A pokud tu bude hudba, budou tu i kytary a s nimi i řemeslníci, kteří je budou vyrábět tak, jak to dnes činí Tomáš Jech.

23. díl: Tomáš Jech - Kytarář

Partner projektu je Skupina ČEZ

TIP

Jednoduchý hudební nástroj si můžete s dětma vyrobit i doma. Podívejte se na návod a užijte si spoustu zábavy.