Uklouznutí a zakopnutí se může přihodit každému, nejen v zimním období. Pokud se to přihodí v práci, je to posuzováno jako pracovní úraz.
„Důsledky pro zaměstnance i náklady zaměstnavatele mohou být značné. Pro zaměstnavatele jsou to zejména náhrady mezd a další kompenzace, snížení produktivity práce nebo náklady spojené s náhradou pracovníka. Pro postiženého zaměstnance především ztráty na výdělku a výdaje na léky, bolest, a v těch horších případech pak dočasná či trvalá invalidita, snížení kvality života či dokonce smrt,“ prozrazuje Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.
Nejčastější příčiny uklouznutí a zakopnutí
Tyto typy úrazů vznikají zejména na vlhkých produktech a skvrnách na hladkých površích (voda, mastnota, technologické úniky a odpady kapalin, sníh, náledí, bláto), suchých produktech vytvářejících kluzký povrch (prach, piliny, plastové obaly, listí, nepořádek a jiné překážky na komunikacích), stejně tak na naleštěných podlahách (při mytí přípravky s příměsí leštidel mohou být kluzké i když jsou suché).
Mezi další časté příčiny patří přechody mezi plochami s velmi rozdílnou kluzkostí (koberec, PVC, drsný a hladký beton), vydrolené či jinak poškozené pochozí plochy, nakloněné plochy bez protiskluzové úpravy, uvolněné, nezakotvené koberce nebo rohože, chybějící, posunuté či volné palubky nebo dlaždice, nesprávně provedené nebo poškozené schodišťové stupně, nevhodná, mokrá, mastná nebo jinak znečištěná obuv.
„Příčinou může být i špatný úklid. Na některých pracovištích bohužel platí stále předsudek, že co je mokré, je zároveň čisté. Pokud uklízeč pouze navlhčí podlahy mokrým mopem a roztírá špínu po celém objektu, je jisté, že takový úklid nejenže nesplňuje cíl z pohledu čistoty, ale může být nebezpečný právě také z pohledu uklouznutí,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher a dodává: „V zimním období může způsobit problém také tající sníh, například v garážích. U výrobních prostor je pak častou chybou, že se uklízí pracoviště až po skončení práce. Pracovník tak může například uklouznout na pilinách či jiných částicích, což by se nestalo, pokud by je občas zametl během výkonu práce“.
Riziko zvyšující podmínky prostředí
„Výčet výše ukazuje, že příčin může být opravdu hodně. A není to zdaleka vše, do situací vstupují i další faktory, které může zaměstnavatel jednoznačně ovlivnit. Jedná se například o nedostatečné osvětlení, oslnění, stíny, dále pak nadměrný hluk nebo teplota, mlha nebo zadýmení, nedostatečné nebo chybějící značení. Ale i nedostatečný úklid, nesprávné metody čištění a prostředky,“ uvádí Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.
Lidský faktor
Do výše zmíněného vstupuje také lidský faktor. Fyzické příčiny: věk, kondice, únava, špatný zrak nebo vizuální vjem, stres a nemoc, léky, alkohol, drogy. Ale i behaviorální: přemisťování neskladných nebo mnoha předmětů najednou, nevěnování pozornosti okolí nebo rozptylování při chůzi, používání neschválených zkratek cest, spěch, nepřidržování se zábradlí při chůzi po schodech nebo šikminách, nepoužívání stanovených osobních ochranných pracovních prostředků, v tomto případě nejčastěji obuvi.
„Mezi povinnosti zaměstnavatele tedy patří výše uvedenému co nejlépe předejít, především uspořádáním pracoviště a pracovních procesů, pravidelnou údržbou a správným úklidem. Je ale také nutné řádně informovat a proškolit zaměstnance. Všichni zaměstnanci jsou v rámci své pracovní činnosti povinní předcházet uklouznutí, zakopnutí a pádu, a to používáním schválených, bezpečných cest a tras, řádným a včasným oznamování závad a nedostatků, používáním předepsané obuvi a respektováním bezpečnostních značek a značení,“ dodává Jiří Kuryviál z SSI Group.
Publikováno: 16. 2. 2021