Češi jsou jako sběratelé světovou jedničkou. Někteří to dělají pro radost, jiní mají sběratelství jako perspektivní zhodnocení majetku. Češi sbírají téměř všechno, sirkami počínaje a vzácnými bankovkami konče. Podobně jako v každém jiném oboru, i ve sběratelství se však trendy postupem času mění. To, co se vyplatilo sbírat kdysi, se nemusí vyplatit dnes. A jakého sběratelského koníčka máte vy?
Sběratelství jako takové je staré jako lidstvo samo. Původně bylo plně účelné, sbíraly se především předměty a suroviny nutné k přežití. Postupně se jim přidával vyšší rozměr, například duchovní. Sbírky primárně obsahovaly náboženské předměty a zbraně, tedy stále ještě věci, které byly úzce spjaty se základními lidskými potřebami a jejich uspokojením. Za první ucelené sbírky můžeme považovat předměty z egyptských hrobek nebo z antických chrámů. Ve středověku byly oblíbené hlavně liturgické předměty, knihy a umění. Mezi nejvýznamnější sběratele této doby patřil nepochybně Karel IV., který shromažďoval cenné na relikvie. Nadšeným sběratelem byl nicméně i císař Rudolf II. Své sbírky uchovával na Pražském hradě a podle dobových spisů byl prý sběratelem velmi intuitivním, vášnivým a neobyčejně nesystematickým.
Moderní sběratelství
Stejně, jako se mění doba a její požadavky, mění se i sběratelské zaměření. Šlechta sice stále zůstávala u umění, upomínek z cest, knih nebo jídelních sad, sběratelství se však rozšířilo i do běžných domácností. Dopomohlo k tomu masové rozšíření tisku na přelomu 19. a 20. století. Ve velkém se začaly uplatňovat různé etikety, zájmové tisky a velký zlom přinesly poštovní známky a pohlednice. Vznikly tak sbírky věcí, které nás denně obklopují, mění se, mizí a přicházejí nové.
Není sbírka jako sbírka
Říká se sice, že co Čech, to muzikant, ale stejně tak bychom mohli použít: co Čech, to sběratel. Už v 60. letech minulého století byla naše vlast nazývána národem sběratelů. Češi se nejvíce zaměřují na sběr předmětů spjatých s tuzemskou historií a sběr kuriozit. Vždyť jen v pražském Klubu sběratelů kuriozit je přes 1000 členů, kteří se mohou pyšnit takovými unikáty, jako jsou největší sbírky sýrových etiket nebo likérových a vinných etiket a miniatur na světě. Češi se ale věnují i typičtějším sběratelským předmětům – třeba mincím. V roce 2017 se v Praze konala ojedinělá aukce světového formátu a mimořádného rozsahu s nabídkou 333 zlatých i stříbrných mincí, medailí a zkušebních ražeb. „Je to tak, mince stále patří mezi nejoblíbenější sběratelské exponáty a jejich popularita stále roste. Není se čemu divit, mince v sobě nesou nejen hodnotné umělecké dílo, ale také mapují časovou osu lidstva,“ vysvětluje Jaroslav Černý, marketingový manažer České mincovny.
Tradice, základ úspěchu
Není pochyb o tom, že každá věc si najde svého sběratele, ale pokud nechcete nic riskovat, vsaďte raději na osvědčená odvětví. Budou to totiž především vaše preference, které určí podobu vaší sbírky, a tak se nemusíte obávat toho, že by se ve vašem okolí našla podobná. Mezi ty nejoblíbenější a často i nejhodnotnější sbírky (pokud nebereme v úvahu ty multimiliardové, jaké má například syn arabského šejka, který vlastní největší sbírku nejezděných superaut) patří sady známek, obrazů a mincí. Pokud je přímo nezdědíte, je ideální začít s pár kousky, které se postupem času promění v hezkou vzpomínku. Skvělou sběratelskou investicí jsou především mince. Jsou nejen poutavé, ale jejich hodnota díky kovovému provedení neztrácí, ba naopak, v průběhu let roste. „Mince nejsou jen pro vyspělé sběratele. Může se s nimi začít už v mládí, protože jejich motivy jsou různorodé. Pro nejmenší máme připravené ve své nabídce sběratelské série nazvané Pohádky, ale najdete zde i znamení zvěrokruhu, zvířata či i mince »jen« pro štěstí,“ doplňuje Jaroslav Černý.
Publikováno: 27. 2. 2021
