Jak bezpracně doma topit?

Jak si vylepšit komfort topení?

Zatímco v létě se prodávaly bazény, v zimní sezoně se řeší vytápění a tepelný komfort. Mnozí majitelé rodinných domů přitom mají nejvyšší čas na výměnu kotle. Jen rok a půl zbývá do zákazu provozu zařízení, která vypouštějí příliš mnoho škodlivin (1. a 2. „emisní“ třída). Podle odhadu Klastru Česká peleta se musí ještě vyměnit 300 000 kotlů. Uhlí se přitom zdaleka netěší takové oblibě jako dříve, upozorňuje Vladimír Stupavský z Klastru Česká peleta.

Češi hojně mění přístup k vytápění – častěji dávají přednost komfortu, proto staré kotle raději mění za automatické. „Lidé si uvědomují, že těžba uhlí se postupně utlumuje, a správně očekávají další růst jeho ceny. Vracejí se tedy ke dřevěným palivům, ale chtějí s nimi topit bez práce – automaticky, s minimem špíny a popela a nechodit přikládat,“ vyjmenovává Stupavský.

Vytápění dřevem bez práce umožňují kotle na pelety – malé dřevěné válečky se samy dopravují do kotle, přikládat ani štípat polínka není potřeba. Pelety jsou častou volbou především v menších obcích, kde není zavedena plynofikace. „Týká se to celkem zhruba milionu lidí, kteří jsou odkázáni na tuhá paliva. Brzy tedy můžeme dohnat Rakousko, kde je instalováno už 150 000 kotlů na pelety,“ předpovídá Stupavský.

Zatím je v Česku v provozu asi 40 000 kotlů a kamen na pelety, podle expertních odhadů jich přibylo 3 000 v roce 2020. Výrobci za covidu hlásí rekordní prodeje kotlů i kamen (až o 30 % více prodaných kotlů, v minulých letech byly domácí prodeje cca 2 000 kusů ročně). Stejný trend v roce 2020 zaznamenali v Německu, kde se prodalo 3x více peletových kotlů. Češi čekají na podporu od státu A co rozhodne o tom, kolik Čechů dá přednost peletovému vytápění?

Klíčovou roli sehraje stát. Kotlíkové dotace už několik let otevírají cestu k peletám i nízkopříjmovým domácnostem. Cena kotle na pelety začíná od 40 000 Kč. Z dotace se dá pokrýt až 85 % nákladů na kotel i přestavbu kotelny. MŽP přidělilo začátkem roku 2021 na výměnu kotlů dalších 600 milionů korun. „To však pro všech potřebných 300 000 domácností určitě nevystačí, podporu bude potřeba v následujících letech zachovat,“ upozorňuje Vladimír Stupavský.

Další motivací je klesající cena dřeva a pelet, která díky kůrovcové kalamitě dosáhla pětiletého minima. Při pořezu dřeva zasaženého kůrovcem vzniká nadbytek piliny, a tak se surovina pro výrobu pelet prodává nyní podstatně levněji než dříve. Tuna pelet se prodávala na jaře 2020 asi za 5 000 Kč. Roční náklady na vytápění běžného rodinného domu pak jsou cca 25 000 Kč. Pelety se budou ještě dále zlevňovat, pokud dojde ke snížení DPH z 15 na 10 %, o kterém se diskutuje rovněž v souvislosti s kůrovcovou kalamitou a podpoře uhelných regionů.

Výroba pelet v Česku rychle roste Ve skvělou budoucnost peletového vytápění v Česku navíc věří čeští i rakouští investoři. „V roce 2020 u nás vzniklo pět úplně nových peletáren a rakouská skupina Pfeifer ztrojnásobila výrobu pelet na své obří pile v Chanovicích,“ vyjmenovává Stupavský. Nově byly instalovány také pilotní výrobní linky na zpracování kůrovcového kalamitního dřeva. Například peletárna v Králíkách má novou odkorňovací a drtící linku a do pelet přidává kůrovcové dřevo. Celých 96 % pelet je produkováno v nejvyšší světové jakosti ENplus A1.

Dřevěných pelet u nás bude dostatek v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Zatím české peletárny vyrábějí čtyřnásobné množství oproti aktuální spotřebě. Uživilo by se i 100 000 kotlů a kamen. A produkce se bude dále navyšovat. Brzy vyroste peletárna v blízkosti každé větší pily, protože se jim vyplatí zpracovávat zbytkový materiál a prodávat ho jako palivo. Kůrovcová kalamita navíc naplno ukázala, že potřebujeme v České republice vybudovat větší kapacity pro zpracování dřeva, abychom nevyváželi zbytečně nezpracovanou kulatinu do zahraničí bez přidané hodnoty.