Denně se na celém světě vyrobí víc věcí, než potřebujeme, vypěstuje se víc potravy, než můžeme zkonzumovat. Lidstvo vyprodukuje každoročně obrovské množství odpadu. Pokud vám není lhostejný osud naší planety, můžete proti tomu všemu bojovat... a začněte u sebe.
Konzumní společnosti odzvonilo
Udržitelnost je heslem budoucnosti. Již dnes si mnoho firem uvědomuje, jak důležité je vštěpovat svým zákazníkům přidané hodnoty, ke kterým se v posledních letech mnoho výrobců ubírá. Dlouholetá tradice, vysoké standardy kvality i soulad produktů s životním prostředím jsou součástí udržitelných strategií, jak přistupovat ke konzumním výrobkům pečlivěji a zodpovědněji. Snahou je nabídnout zákazníkům produkt, který není pouze rychloobrátkovým zbožím, ale pomocníkem, jenž se může dědit z generace na generaci.
Nová kolekce pánví ECO Lite je vyrobena z ekologických materiálů a díky tělu z tenčí vrstvy 100% recyklovaného hliníku je také výrazně lehčí. Největším přínosem je její dlouhá životnost a odolnost nepřilnavého povrchu, na němž osmažíte cibulku, orestujete zeleninu nebo opečete váš oblíbený plátek masa. Pánev je vhodná také do trouby, což ocení zejména příznivci kuchyňského minimalismu. Vzhledem ke kvalitnímu zpracování a šetrné výrobě se pánev může stát nepostradatelným vybavením každé domácnosti, které i při pravidelném používání vydrží pěknou řádku let.
Plasty jako hrozba současnosti
Spotřeba plastů rok od roku výrazně stoupá. Plastové lahve, jednorázové kelímky nebo obaly doslova zaplavily životní prostředí a stávají se nežádoucími produkty lidské činnosti končící na dně oceánů, v přírodě i v přilehlém okolí lidských domovů. Bohužel jejich masová výroba souvisí také s balením pitné vody, a to i v zemích, kde zdraví nezávadná voda teče přímo z kohoutku. Každou vteřinu se na světě prodá asi 20 tisíc kusů plastových lahví. Jen česká rodina se čtyřmi členy vyprodukuje ročně v průměru 140 kg plastových obalů, tedy odhadem asi šest žlutých kontejnerů.
Studie Světového fondu na ochranu přírody v roce 2019 navíc přišla s šokujícím zjištěním, že plasty nekončí pouze v oceánech a v přírodě, ale navíc také v lidském těle. Podle studie za život sníme tolik plastů, že by to stačilo na několik sad Lega. Částečky plastů se do lidského těla dostávají především ze znečištěné vody, ale také konzumací mořských plodů.
S těmito problémy se snaží účinně bojovat vodní filtry. Vodní filtrace si oblíbilo stále více Čechů a 44 % respondentů ji považuje za způsob, jak dosáhnout chuťově lepší vody. Filtry totiž odstraňují usazený vodní kámen, chlor, drobné částečky těžkých kovů, herbicidy, pesticidy i mikroplasty. Zároveň se díky nim výrazně snižuje spotřeba plastových lahví.
Jedna třetina jídla končí v koši
Vyhazování jídla není pouze českým fenoménem. Celosvětově se dle odhadů Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství nesní jedna třetina veškerého vyprodukovaného jídla, tedy zhruba 1,3 miliard tun. V Evropě připadne v průměru na každou osobu asi 100 kg vyhozených potravin. Obecně nejvíce se plýtvá v létě a na podzim, největší podíl na tom má ovoce a zelenina, jež představuje téměř čtvrtinu celkových potravinových ztrát.
Překvapivě se však nejvíce potravin nespotřebuje nikoliv v potravinových řetězcích a stravovacích zařízeních, ale právě v domácnostech. Nejnovější data ukazují, že průměrná česká rodina vyhodí ročně okolo 46 kg jídla. Abychom plýtvání předcházeli, musíme nakupovat nejen s rozumem, ale také se naučit s danými surovinami vhodně zacházet.
Jednou z možností může být vakuování potravin. Díky odsátému vzduchu prodlužuje trvanlivost potravin a zamezuje množení mikroorganismů, plísní a ztrátě chuti. Německá tradiční značka Zwilling nyní nabízí vakuovací systém Zwilling Fresh & Save, který dokáže udržet suroviny ale již i hotová jídla 5× déle čerstvé. Na výběr je velké množství boxů a sáčků různých velikostí. Pokročilá technologie láká také na chytrou aplikaci, která kontroluje kvalitu pokrmů a mapuje obsah lednice nebo mrazáku.
Trend slow fashion je na vzestupu
Módní průmysl byl v posledních třiceti letech úspěšně válcován tzv. fast fashion, tedy rychlou, lehce dostupnou a levnou módou, která plní šatníky po celém světě. Ročně se tímto způsobem vyrobí až 1 miliarda oděvů. Zároveň jde hned po ropném průmyslu o druhé nejšpinavější odvětví. Stojí za ním problémy spojené se znečištěním a nedostatkem pitné vody, chemizací půdy, odlesňováním krajiny a vysokou produkcí CO2.
Na problematiku klasické módní produkce a jejího vlivu na životní prostředí a negativní spotřební chování reagují jak samotné řetězce, návrháři či maloobchodníci, tak i koncoví zákazníci nástupem slow fashion neboli pomalé módy. Ta stojí za promyšleným nákupem kvalitního oblečení, o kterém víme, kdy a za jakých podmínek bylo vyrobeno.
Ačkoliv i velké oděvní značky přistupují k módě zodpovědněji a snaží se klást důraz na organické látky a recyklovatelné materiály, v České republice naleznete také spoustu lokálních výrobců. Alternativou jsou také populárnější swapy, což je výměna oblečení na předem domluveném místě, jež má za cíl udržet oblečení v oběhu.
Zákazníci na zelenou slyší stále víc
Ekologicky šetrnější výroba je klíčovými závazkem jak u malých rodinných firem, tak v rámci větších korporátních struktur. Americký časopis Newsweek v roce 2017 publikoval ekologický žebříček 500 světových firem, které byly hodnoceny na základě jejich přístupu k ekologii, trvale udržitelnému rozvoji a zvyšování kvality životního prostředí. Počet podobně smýšlejících firem však neustále roste. Tento zelený přístup totiž odpovídá na poptávku spotřebitelů, kteří se o životní prostředí zajímají daleko více než na začátku tisíciletí.
Publikováno: 14. 4. 2021