Respirátory se již staly našimi nerozlučnými společníky? Jaký vybrat? Poradí vám dTest

Do laboratoře poslal dTest celkem 18 respirátorů, z nichž třetinu tvořili zástupci nejvyšší třídy FFP3, ostatní produkty deklarovaly třídu FFP2. Při zkoušce filtrační účinnosti čelily respirátory proudu různě velkých parafínových částic. Nechyběly mezi nimi kapénky o velikosti 0,15 µm, které svou velikostí odpovídají částicím viru SARS-CoV 2. Větší částice pak napodobovaly kapénky, které člověk šíří kolem sebe. „Rozsahem částic jsme se tak pokusili pokrýt obě možnosti šíření viru, tedy kapénkovou infekci i vdechnutí aerosolu obsahujícího virové částice, který se vznáší ve vzduchu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu.

Jeden neuspěl, osm překonalo očekávání

Ve třídě FFP3 se žádné překvapení nekonalo a všechny respirátory zadržely alespoň 99 % zkušebního aerosolu o velikosti částic 0,6 µm. Nejlepší výsledek předvedl 3M Aura FFP3 s ventilem, když dokázal zachytit 99,9 % i těch nejmenších částic. Zatímco svého nositele chrání výborně, při výdechu zachytí pouhých 55 % částic, a k okolí tak příliš ohleduplný není.

Zajímavé výsledky přinesl test respirátorů třídy FFP2. Nevyhovující filtrační účinnost prokázaly zkoušky pouze u jednou u výrobku. Byl jím A-Gross Dětský respirátor FFP2, který navzdory deklarované třídě FFP2 dokázal zachytit pouze 85,52 % částic o velikosti 0,6 µm, což odpovídá pomůckám nižší třídy FFP1.

Mnohem víc však bylo dobrých zpráv. „Z dvanácti testovaných výrobků této třídy se totiž osm svými výkony zařadilo do vyšší třídy FFP3. Za zmínku stojí zejména trojice výrobků RespiLab Repirátor FFP2, Dongmeng FFP2 NR Schutzmasken a Zhi Shan Particle Filtering Half Mask FFP2. Všechny tři dosáhly účinnosti FFP3, zároveň si však dokázaly udržet i přijatelnou prodyšnost.
U zbylých výrobků byla vyšší účinnost vykoupena vyšším odporem při dýchání,“ upřesňuje za dTest Hana Hoffmannová.

Velké rozdíly v prodyšnosti

Užitečná zjištění přinesl test i lidem, kterým se v respirátoru hůře dýchá. Rozdíly mezi jednotlivými výrobky byly totiž poměrně velké. Dýchání se v laboratoři simulovalo pomocí speciálního přístroje, přičemž se měřil odpor, který respirátory kladly proudícímu vzduchu. S nedostatečnou skončily Pharmawex RO2 Respirátory FFP2 a Grande Respirátor FFP3, které vysokým odporem při dýchání nevyhověly požadavkům normy EN 149+A1.

Na druhou stranu se však našly i respirátory, jejichž prodyšnost je srovnatelná s jednorázovými chirurgickými rouškami. Jde především o 3M Aura FFP3, DOC Respirátor FFP3, Dongmeng FFP2 NR Schutzmasken a Respilon RespiPro VK.

Cena ani nanomembrána nerozhodují

Dva z testovaných výrobků se chlubily nanomembránou. K nejlepším výsledkům jim však nepomohla. Spurtex Nano Respirátor sice prokázal 99,84% záchyt částic o velikosti 0,6 µm, což ho výkonem řadí do vyšší kategorie FFP3, v případě částic menších než 0,2 µm už byl záchyt jen 92,9 %. I to je slušný výsledek, hned několik respirátorů z třídy FFP2 však dosáhlo lepšího záchytu i bez nanomembrány. Hodnoty se u nich pohybovaly nad 95 %, u nejlepšího dokonce 98, 1 %.

Výrazně horší výkony předvedl druhý nanomembránou vybavený respirátor Respilon RespiPro VK.  Oprávněné zařazení do kategorie FFP2 sice potvrdil zachycením 96,88 % částic
o velikosti 0,6 µm, těch menších 0,2 µm však zachytil jen 74, 7 %. Před posledním místem v této dílčí zkoušce ho tak zachránil jen výše zmiňovaný dětský respirátor, který v této zkoušce neobstál. Výsledky zkoušek respirátoru Respilon RespiPro VK zároveň ukazují, že by se spotřebitelé při výběru ochranných pomůcek neměli spoléhat ani na pravidlo čím dražší, tím lepší. Právě tento respirátor byl totiž s pořizovací cenou 169,50 Kč/kus nejdražším do testu zařazeným zástupcem třídy FFP2.

Kompletní výsledky testu zdarma

Podrobné výsledky zveřejnila nezávislá spotřebitelská organizace dTest na svém webu, a spotřebitelům jsou tak v této náročné situaci k dispozici zdarma. Doplněné jsou navíc o výsledky zkoušky, která prověřila funkčnost jednorázových respirátorů při opakovaném přerušovaném použití. Více na www.dtest.cz

Stop fámám

V souvislosti s respirátory se šíří různé fámy. Často se točí kolem tmavých vláken, která se někdy na respirátorech skutečně objevují. Nejde však o parazity nebo dokonce nanoroboty, jak se někteří mylně domnívají.

„Původu tmavých vláken jsme konzultovali s laboratoří a vysvětlení je zcela prosté. Jde o obyčejná textilní vlákna kontrastní barvy, která se přimísila k netkané textilii, ze které jsou respirátory vyrobeny. Nic na tom nemění ani fakt, že se vlákna na některých internetem kolujících videích hýbala. Textilní vlákno tak mohlo reagovat na statický náboj povrchu netkané textilie, případně jej mohl unášet proud vzduchu. V každém případě nejde o nic nebezpečného a respirátorů se nemusíme bát,“ ujišťuje šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.