Závislost a potkávání se influencery: sociální sítě v době epidemie nahradily skutečné vztahy

I když v drtivé většině případů jde výhradně o virtuální vztahy, více než třetina (34 %) uživatelů sociálních sítí se s některými influencery, které sledují, setkala i v reálném životě. Ve Spojených státech podíl těchto uživatelů stoupl dokonce na 57 %.

Během opakovaných lockdownů museli mnozí lidé po celém světě trávit dlouhou dobu doma, a proto se ve snaze najít náhradu za narušený společenský život obracejí na virtuální společníky. Tento typ jednostranných vztahů má silný vliv na jejich životy. Více než sedm z deseti respondentů (71 %) uvádí, že se od influencerů, které sledují, dozvídají různé zajímavosti například v oblasti zdraví, zájmových činností, životního stylu a nových trendů. Téměř čtvrtina (23 %) říká, že je na obsahu influencerů „závislá“, a jeden z deseti (10 %) dokonce tvrdí, že pociťuje „prázdnotu“, když není s influencery v kontaktu.

Každý desátý Čech se zúčastnil akce pořádané influencerem

Mnozí z nich vyhledávají přímý kontakt s on-line influencery, nejčastěji prostřednictvím komentování jejich příspěvků (37 %) nebo reakcí na jejich příspěvky či příběhy (37 %). Konkrétně v České republice pak 27 % respondentů již někdy zaslalo soukromou zprávu influencerovi, kterého sledují a každý desátý (10 %) se zúčastnil akce, kterou tento influencer pořádal. Češi ale nejčastěji reagují na příspěvky influencerů (36 %) a píší pod ně komentáře (32 %).

Sociální média byla pro mnoho lidí během pandemie velmi důležitá, jelikož téměř šest z deseti (59 %) lidí na celém světě uvedlo, že jim během pandemie zprostředkovala potřebné kontakty. Toto číslo bylo nejvyšší mezi mladšími lidmi ve věku 18-34 let (71 %), kteří spoléhají na sociální média kvůli zajištění spojení se světem. Tato média představují životně důležité spojení zejména pro obyvatele Vietnamu (94 %) a Jihoafrické republiky (79 %), ovšem třetina lidí na celém světě (33 %) zase tvrdí, že během pandemie začala být k lidem na sociálních médiích méně tolerantní.

David Emm, hlavní bezpečnostní výzkumník společnosti Kaspersky, k tomu uvádí:

„I když více než polovina (56 %) lidí je na sociálních médiích aktivní již přes deset let, mnozí stále ještě řeší, jak vyvážit pozitiva a negativa tohoto on-line prostředí,“ říká Emm.

„Nyní jsme přešli do nové éry, kdy se virtuální vztahy stávají normou. Tyto jednostranné vazby však mohou eskalovat do nadměrného sdílení na sociálních médiích, když se lidé snaží tyto vztahy dále rozvíjet. To pak může vést k široké škále negativních a nepředvídatelných důsledků, například k hackerským útokům a pokusům o phishing, doxing a šikanu, pomluvy a mnoha dalším útokům. Je pochopitelné, že vzhledem k lockdownům, které jsme v uplynulém roce zažili, lidi přitahuje on-line prostředí a parasociální vztahy, protože jimi zahání osamělost a nudu. Je však velmi důležité, aby si zároveň uvědomovali důsledky nadměrného sdílení na internetu a dokázali najít vyváženější přístup.“

Z výzkumu společnosti Kaspersky také vyplynulo:

• Dvě třetiny (63 %) dospělých na celém světě si dokážou vzpomenout na nějakou zprávu týkající se negativních dopadů sociálních médií na ochranu osobních údajů a téměř osm z deseti (78 %) z těch, kteří si na takovou zprávu vzpomněli, tvrdí, že ovlivnila způsob, jakým sociální média používají.
• O něco více než třetina (38 %) zná někoho, jehož osobní údaje byly ohroženy, ale ve věkové skupině 18–34 let je to více než polovina (52 %).
• Celkově se dvě pětiny (41 %) dospělých na celém světě domnívají, že sociální média mají pozitivní vliv na společnost a politiku, což je více než dvojnásobek těch, kteří si myslí, že sociální média mají negativní dopad (19 %).
• Při používání sociálních médií se lidé nejčastěji cítí „pobaveni“ (56 %), „ve spojení“ (36 %), „šťastní“ (26 %) a „inspirovaní“ (23 %).
• Dva z pěti Čechů (40 %) tvrdí, že jim sociální média během pandemie poskytovala zásadní spojení s vnějším světem. Sociální média se dokonce stala důležitým informačním kanálem o pandemii, přičemž téměř třetina respondentů (31 %) přes ně sledovala zprávy týkající se Covid-19 a vládních opatření proti jeho šíření.
• Nejpoužívanější sociální sítí v České republice je Facebook, pravidelně jej aktivně využívá 92 % respondentů průzkumu. Následuje YouTube (67 %), WhatsApp (54 %), Instagram (46 %), Pinterest (22 %) a Twitter (18 %). Nováček TikTok, který se v Česku rozjel začátkem pandemie, aktivně využívá jen 11 % Čechů.
• Pro více než dvě třetiny Čechů (68 %) je obtěžující, pokud si jeho partner během rande aktivně chatuje s někým jiným na sociálních sítích.
• Společnost Kaspersky spustila svůj „ShareAware Hub“, kde mohou lidé najít praktické rady, jak bezpečně využívat sociální média.

Společnost Kaspersky identifikovala těchto pět typů osob na sociálních sítích:

• Savvy Socials – Profíci, kteří omezují svůj čas trávený on-line a publikují minimum příspěvků.
• Breezy Posters – Sopky, které vychrlí mnoho příspěvků v relativně krátkých obdobích aktivity.
• Oversharers – Závisláci, kteří prakticky žijí on-line a publikují jako šílení.
• Lurkers – Přihlížející, kteří na sociálních sítích možná tráví hodně času, ale jsou tu jen proto, aby surfovali, ne aby komentovali.
• Offliners – Nezúčastnění, kteří jsou buď neaktivní, nikdy se nepřipojili nebo smazali mnoho svých účtů na sociálních médiích.

Chcete-li zjistit, jaký typ uživatele sociálních médií jste, vyzkoušejte náš on-line kvíz.

O průzkumu

Průzkum provedla společnost Opinium Research ve dnech 18. až 31. května 2021 a zúčastnilo se ho 15 682 dospělých osob ve 25 zemích – Velké Británii, Francii, Itálii, Německu, Španělsku, Dánsku, Nizozemsku, Chile, Mexiku, Argentině, Brazílii, Kolumbii, Peru, Japonsku, Rusku, Turecku, USA, České republice, Maďarsku, Jihoafrické republice, Rakousku, Singapuru, Vietnamu, Austrálii a Spojených arabských emirátech. Konkrétně v České republice se průzkumu zúčastnilo 503 respondentů.