Největší pomoc od státu si zaslouží samoživitelky a mladé rodiny, nejméně zaměstnanci neziskovek, myslí si Češi

Zkušenosti neziskových organizací ukazují, že bez jejich asistence by se lidé v problémech neobešli a na pomoc státu by vůbec nedosáhli. Paradoxní bylo další zjištění průzkumu. Pouhých 0,6 % Čechů si myslí, že největší podporu státu a společnosti si zaslouží samotní zaměstnanci neziskovek. Největší pomoc podle nás potřebují samoživitelky (34 %) a mladé rodiny (20 %). Tyto a další ohrožené skupiny sleduje projekt Neviditelní.

Na koho se obrátit v případě nouze?

Většina (84 %) Čechů soudí, že by věděla, kam se v případě problémů obrátit. Ze zkušeností neziskových organizací ale vyplývá, že v momentě, kdy se lidé do problémů skutečně dostanou, často neumí o pomoc požádat. „Mnoho lidí má částečné znalosti o organizacích a úřadech, které by jim mohly pomoc poskytnout, ale neumí ji v tu správnou chvíli využít. Zjišťují, že nemají dostatek informací nebo mají zkreslené představy o možné pomoci. Při práci s našimi klienty se velmi často setkáváme s tím, že lidé v nouzi nevědí, na koho se obrátit,“ popisuje svou zkušenost Miroslava Flemrová, ředitelka neziskové organizace Dům tří přání. K podobným závěrům vedou i statistiky projektu Neviditelní, podle nichž v roce 2020 propadávalo systémem veřejné pomoci celých 1,3 milionu Čechů, což odpovídá přibližně 12 % populace. Právě pro ně připravil Úřad práce webový rozcestník Sociální poradce, který by jim měl usnadnit cestu ke konkrétní pomoci. Bez asistence to však zvládne málokdo.

Rostoucí ceny jsou pro Neviditelné často fatální…

Rostoucí ceny energií, potravin, bydlení a dalších položek se již nyní zřetelně propisují do životů českých domácností. Zákazníci zkrachovalých poskytovatelů energií mnohdy nedokážou platit horentní zálohy a znamená to pro ně obrovské zatížení rozpočtu. „Lze očekávat, že skupiny, které byly chudobou ohroženy už před pandemií, se během nastupující krize budou potýkat s dalšími problémy. Zvyšující se ceny energií a bydlení ovlivní všechny, ale právě pro nízkopříjmové skupiny se mohou stát pomyslnou poslední kapkou vedoucí k propadu do chudoby,“ varuje Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Provident Financial, která se podílí na projektu Neviditelní. Proto je podle ní potřeba, aby se stát do pomoci a vysvětlování jak čerpat tuto pomoc více zapojil nebo aby ve větší míře podporoval neziskové organizace, které takto působí.

…a milostivé léto sami využít nedokážou

Právě probíhající milostivé léto, které umožňuje lidem zbavit se veřejnoprávních dluhů v exekuci je sice řízené státem, prim ale opět hrají neziskové organizace, které pomáhají jednotlivým dlužníkům na pomoc dosáhnout. Přehledný návod k zapojení do milostivého léta lze najít například na webu projektu Nedlužím státu.

Neziskovky: Češi přispívají na dobročinnost, k neziskovkám ale nemají důvěru

Podle výzkumu STEM/MARK pro Neon přispěl loni každý druhý dospělý v ČR na dobročinné aktivity. Zároveň je ale téměř polovina Čechů vůči neziskovým organizacím nedůvěřivá, jak ukazují data projektu Takoví jsme. Zaměstnanci neziskového sektoru sami často patří mezi sociálně-ekonomicky slabší skupiny, ale podporu státu a společnosti by jim přiznal jen zlomek obyvatel. Paradoxní je, že právě mnohé neziskové organizace nyní pomáhají překlenout pandemické problémy a zmírnit dopady energetické krize. Například Elpida prostřednictvím své Linky seniorů poradí s přechodem od dodavatele poslední instance k tomu běžnému. Obdobně funguje Linka organizace ŽIVOT 90.