Vlastní autodopravu a umí postavit auto či motorku

Jak ses dostal k řemeslu a co tě přimělo k tomu, abys dělal rukama?

Nikdy mě nebavilo se učit. Sedět ve škole v lavici, poslouchat a číst knížky, to ne. Zabíralo mi to spoustu času. Chtěl jsem něco tvořit, vyrábět. To mě od dětství velmi bavilo. Viděl jsem to u strýce i u rodičů, všichni něco vytvářeli na chalupě. Už jako dítě jsem pomáhal se stavbou chalupy. Byl jsem k tomu vedený.

Jaké je tvé hlavní řemeslo?

Hlavně se věnuji autodopravě. Mám půjčovnu dodávek, to je má hlavní činnost, která mě živí. Stavění automobilů a motorek je mým koníčkem, kterému se věnuji přibližně 30 let - ve volném čase. Někdy se koníček protáhne i do deseti hodin večer. Umím zpracovat a kombinovat různé materiály dohromady.

Co si má čtenář představit pod pojmem "stavění aut a motorek"? Jsou to úplně nové věci nebo jen renovuješ? Baví tě veteráni?

Trychtýř činností, které mě baví, je dosti široký a otevřený. Baví mě nové techniky, sleduji nové trendy, elektromobily, v Polsku sajdkáry s obřím motorem. Protože se oboru věnuji dlouho, mám informace snáze dostupné. Věnuji se dražbám automobilů z aukcí po světě. Vydražím některý kus třeba v USA, který dovezeme do Česka, a potom ho začnu upravovat a případně opravovat.

Většinou se jedná o limitované edice vzácných kusů. Kolikrát se stalo, že jsme automobil dovezli, a hned se o tom dozvěděli moji kamarádi z okolí. Koupili ho jako projekt. Automobil pak dostavěli pod svým jménem v designu, který si oni představují. To je projekt, který rozjíždím postupně, a funguje na principu samospádu. Vše funguje tak nějak samo.

Jak to děláš s dostupností komponentů? V Americe je snazší sehnat originální nebo různé inovativní díly. Jak je to u nás?

Můžu se inspirovat na internetu, ale tady v Čechách je vše totálně nedostupné. V Americe je zase nabídka velmi široká. Jako příklad uvedu výfuk, který je nabízen v různých typech, v rozdílné cenové relaci a dle materiálu, jako je třeba nesmyslný karbon nebo titan.

Pokud budu uvažovat o dovozu, musím zaplatit ještě navíc clo, daň a dopravu, která je velmi drahá. Bude to časově velmi náročné. Raději jdu a vyrobím úplně od začátku nový díl, komponent, který použiji na auto. Teď stavím Dodge Charger Hellcat. Není to nové auto. Vše si u něj přeměřuji a vyrábím sám.

Baví tě tedy upravovat staré auto, které v základu nemělo novou technologii. Ty ji do něj dáš. Třeba nebude mít elektricky stahovatelná okna, ale ty je vyrobíš? Přidáš i klimatizaci do auta, které ji nemělo?

Tyto věci pro mě nejsou žádný problém, protože už jako mladý kluk jsem měl auto bez elektrických oken, dával si odskoky od kapoty na dveře a vyráběl jsem úplné nesmysly. Jsem zastáncem klasiky. Kdo zná staré Porsche 626 v originálním (původním) stavu, bude se mnou určitě souhlasit. Jak auto vyjelo z továrny, tak je podle mě nejkrásnější.

Má ducha, kouzlo, kdy si člověk řekne „wau“, to je přesně to, čemu Míra zachránil život. Tomu konkrétnímu autu, které má přesně takhle vypadat. Občas přidám něco svého, třeba ho o malý kousek snížím, opatřím širšími gumami. Ponechám ale vždy původní design a motor, který mu patří.  Má renovace spočívá v tom, že například část blatníku nebo nárazníku, který už nejde sehnat nebo se vyrábí v nekvalitní druhovýrobě, vyrobím celý sám - z hliníku, nerezu, vytvaruji i různé oblouky.

Jaký je tvůj cíl? Čeho bys chtěl dosáhnout?

Jako mladí kluci jsme „tuningovali“ auta do strašných nesmyslů, dostávali jsme za to pokuty. Byla to divoká doba. Mým cílem je mít vlastní značku. Teď propaguji styl, který není moc komerční. Namaluji obraz, kterých maluji celkem dost, a vyfotím profi fotoaparátem. Ozvala se mi už jedna firma, chce obraz tisknout na trička jako kolekci, která bude originální. Takové tričko nebo mikinu nebude mít každý. To je jedno odvětví, kam se chci posunout. Moje obrazy jsou zároveň designové návrhy - projekty, které stavím.

Jsi zdatný malíř, kreslíš si tedy vlastní návrhy ?

Ano, jsem návrhář a projektant v jedné osobě. Projekt ve výsledku dokončím s úplným lakováním a celkovým vyhotovením. Vše začíná v mé hlavě. Dnes už si projekty moc malovat nemusím. Už mi stačí, abych měl dokumentaci a doklad o tom, že je to vyrobené u mě. Udělám nákres a začnu rovnou vyrábět věc, která je na prodej. Obraz má tak svůj příběh.

Kde ses dovednostem naučil? Sám? Říkal jsi, že tě škola moc nebavila, chtěl jsi ji mít rychle za sebou. Pomocí internetu jsi u sebe objevil řemeslné vlohy?

To, že jsem v sobě něco objevil, je velmi zajímavě řečeno. Já sám u sebe zjišťuji, že čím více manuálně pracuji (věnuji se i hodně sportu), tak v sobě zároveň objevuji více soustředěnosti a nadšení pro danou věc. I když jsou věci, které neumím a neznám, tak učení k životu patří. Člověk musí být trpělivý, než se něco naučí. Zjistil jsem, že chci dělat věci perfektně a do detailu. Mám vůli se učit a pak věc vyrobit.

Máš nějaký vzor? Sleduješ trendy? Kde se inspiruješ?

Určitě se inspiruji v zahraničí, kde mají více možností. Třeba v USA mají mnohem lepší dostupnost různých věcí a materiálů. Například vědí, jak ohýbat plechy. Většinou si něco vymyslím, jde to z mé hlavy a řeknu si, že to takhle udělám. Občas se stane, že nad tím strávím stovky hodin, ale výsledek se mi nelíbí. Předělám to úplně jinak, než byl prvotní záměr. Mám svou vizi, kterou se snažím prosadit, a inspirovat také ostatní, kteří naopak inspirují mě.

Které řemeslo tě nejvíc baví? Svářet nebo malovat?

Baví mě všechna řemesla, nemůžu říct, že by mě některé vůbec nebavilo. Je jich skutečně hodně, která mě baví. Některá řemesla mě nejdříve nezaujala, ale při větší snaze mě nakonec bavit začala. Spíše mám určitá období. Když je v dílně zima a nechce se mi topit, tak čas trávím doma. Dělám návrhy, vymýšlím další projekty, které budu na jaře v dílně dělat. Na jaře potom probíhá v dílně totální šílenství, chaos, pracuji od rána do večera a domů se vracím v noci. V létě si udělám čas na dovolenou. Mám různé životní etapy a baví mě to, protože se vše vzájemně propojuje.

Míru můžete sledovat na Instagramu pod značkou JechART.

Zdroj informací: DREAM TEAM - Mistři dílny