Z nákupu přímo do dózy. Košík změnil bezobalovou sekci, sáčky jde nově kompostovat

Zákazníci Košíku díky tomu ušetřili asi 2500 kg plastového odpadu, který by nebylo možné znovu recyklovat. Mimochodem – reálná schopnost Česka plasty recyklovat klesla meziročně o třetinu.

Nyní Košík původní bezobalový koncept ještě více posune, a to přímo do spižíren domácností. Také zvýší jeho efektivitu, která by měla ve výsledku ušetřit další tuny odpadu navíc. S nákupem nově přiveze skleněné dózy na bezpečné uskladnění potravin a položky z “bezobalové sekce” bude prodávat v několika hmotnostních variantách, které vychází z nejčastějších zákaznických preferencí.

„Zákazníci si teď nově mohou kupovat oblíbené zboží v několika gramážích. Ty jsme vybrali na základě analýzy třech let nákupů a měly by pokrýt 90 % nejčastěji kupovaných objemů od jednotlivých položek. Díky tomu můžeme zvolit přesně velikost sáčku a ušetřit asi 30 % papíru. K balení jsme zároveň připravili i skleněné dózy, které je možné koupit spolu s nákupem a které by měly novým sáčkům objemově odpovídat,” vysvětluje Tomáš Jeřábek, šéf online supermarketu Košík.cz.

Hledání ideálního obalu skončilo, kde začalo – u papíru.

Sklo je emisní propadák

Po třech letech hledání ideálního obalu tak Košík uzavírá pomyslný kruh. A od původního papíru, který měl sloužit jen jako dočasné řešení, se vrací k papíru definitivnímu. S tím rozdílem, že se zásadním způsobem změní nakládání s papírovým obalem. Z běžného sáčku se tak stává - podobně jako u tašek - sáček cirkulární, ze kterého budou šetrnými metodami vznikat nové potravinářské obaly.

Sáčky bude možné vrátit spolu s taškami kurýrům, kteří je odvezou do skladu k recyklaci. Domácnosti s kompostéry nebo zahradním kompostem budou moci sáčky díky složení jednoduše kompostovat. Anebo pochopitelně dále využívat, třeba pro zabalení svačin nebo uchování potravin. Papír jako takový má FCS certifikaci, která zaručuje, že pochází z šetrně obhospodařovaných lesů v souladu s ekologickými, sociálními a ekonomickými kritérii.

Papír tak poměrně paradoxně vyhrál i nad dalšími obaly, které Košík testoval. Ekologickým “propadákem” se stalo například opakovaně využívané sklo, jako neudržitelné se ukázaly také současné technologie vymývání hliníkových nebo plastových dóziček, které původně patřily mezi horké favority opakovaně využitelných obalů. V případě uvažovaných mikrotenových sáčků pak Košík bojuje s jejich negativním dopadem na životní prostředí, pokud se dostanou do volné přírody.

„Strávili jsme tři roky hledáním obalu, který by bylo možné opakovaně využívat. Ve kterém bychom zákazníkovi přivezli potraviny a prázdný obal opět odvezli. A nakonec se ukázalo, že pokud si nechceme na ekologii jen hrát, nemáme šanci ho najít,” vysvětluje Tomáš Jeřábek.

Emise aut, které musí vozit těžké skleněné dózy na vymytí, každý litr vody a saponátu, který je potřeba k čištění, to všechno původní myšlenku znehodnocuje. Jeřábek však slibuje, že řešení bude Košík hledat i nadále. Ať už dalším zlepšením cirkulace papírové hmoty, ze které chce vyrábět další druhy obalů nebo testováním nových možností, které jednorázové obaly nabízí.

Ještě letos by online supermarket chtěl vyzkoušet například rozpustné obaly vyrobené z přírodních látek, jejichž vývoj za poslední dva roky významně pokročil. Rozvíjet hodlá také svůj program náhrady PET obalů za takzvané rPET, které vznikají právě s využitím recyklovaných vloček plastového materiálu.

Proč se Košík pustil do bezobalového nakupování?

V ČR se každoročně vyprodukuje více než jeden milion tun plastového odpadu, přičemž v naprosté většině se jedná o obalový materiál na jedno použití. Zároveň klesá schopnost takzvané reálné recyklace, na kterou nemá vliv ani disciplína Čechů při třídění domácího odpadu. Podle informací Ministerstva životního prostředí bylo Česko schopno zrecyklovat až o třetinu méně plastů, než v předchozím roce.

Problémem plastů je především jejich opětovné využití. Pouze minimum z potravinářských obalů je možné využít opět v potravinářství. Pokud se dostanou do přírody, trvá desítky (a u některých až stovky) let, než se rozloží. Zároveň mají zatím nevyzpytatelný dopad na životní prostředí ve formě takzvaných mikroplastů – částic, které se objevují například v pitné vodě nebo dokonce lidském organismu.

Zdroj informací: Košík.cz