Nakladatelství IPR vydává druhou knihu. Publikace editorky Pavly Melkové hledá cestu, jak zapojit památky do současného života

Památková ochrana a péče bývá v České republice nejčastěji spojována s regulací a restrikcí. Zacházet s památkami a vůbec jakýmikoliv „starými“ objekty lze ale různě. Publikace Živá památka, která je druhým titulem vydávaným nakladatelstvím IPR, otevírá debatu o přístupu, kde nad restrikcí převažuje vytváření, jehož smyslem je zapojit památky do současného života.

Kniha spojuje pod editorským vedením architektky Pavly Melkové do dialogu vybrané eseje Jorgeho Otero-Pailose, ředitele a profesora památkové péče na Columbia University GSAPP v New Yorku, a úvahy českých a slovenských autorů. Jorge Otero-Pailos nahlíží na ochranu památek a péči o ně z mnoha úhlů, které rozšiřují jejich obvyklé vnímání.

Přizvaní autoři, mezi které patří umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Markéta Fantová, architekt Petr Hájek, kurátorka současného umění Edith Jeřábková, architekt Igor Machata, architektka Pavla Melková, historička architektury Martina Mertová, historička umění Radoslava Schmelzová, architekt Norbert Schmidt a historik a teoretik architektury Rostislav Švácha, pak zkoumají uplatnění podobných přístupů ve zdejší praxi a doplňují ho o vlastní pohledy a zkušenosti.

„Publikace obohacuje diskusi na téma památkové péče o širší možnosti vnímání pojmů památka a její ochrana, a to zejména v oblasti začlenění památek do současného života. Památky totiž nechráníme pro ně samotné, ani kvůli chránění jako takovému, ale pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říct, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí,“ říká Pavla Melková, architektka a editorka publikace Živá památka.

Jorge Otero-Pailos se jako umělec, architekt i teoretik umění zaměřuje na experimentální ochranu a nebojí se klást provokativní otázky. Zkoumá možnosti ochrany památek jako nové formy kulturní produkce. Jeho umělecká díla jsou součástí významných sbírek včetně Yale Center for British Art, The Museum of London, Museion Bolzano a mnoha dalších. Otero-Pailos ve svých uměleckých realizacích i úvahách o památkách překračuje hranice institucionálně chráněných objektů a předmětů, stejně jako způsob, jakými památky a paměť zobrazovat, a tedy i chránit.

„Živá památka je druhým titulem, který vychází pod taktovkou redakční rady a našeho nově založeného vydavatelství. IPR tímto navazuje na svou dřívější publikační činnost, díky nově zřízené redakční radě však bude výběr vydávaných knih kurátorsky pestřejší. Intenzivně zároveň pracujeme na dvou dalších publikacích,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Hned v září bude v CAMPu představena kniha Expati editorů Adama Gebriana a Eugena Lišky. Kniha přiblíží životy českých architektů a architektek, jež aktuálně působí v zahraničí, a to ať už na vlastní pěst nebo službách věhlasných mezinárodních architektonických studií. Jeden z klíčových životních příběhů zde vypráví třeba Jan Magasanik dlouhodobě žijící v Dánsku, který se coby člen ateliéru BIG podílel na vítězném návrhu Vltavské filharmonie. Na začátku příštího roku pak nakladatelství chystá překlad amerického architektonického bestselleru The 99 % Invisible City od Romana Marse a Kurta Kohlstedta, autorů úspěšného podcastu The 99 % Invisible.

Zdroj indformací: IPR Praha