Jak na sladký život aneb Medu není nikdy dost

Dopad ukrajinské krize

Med je tradiční potravinářskou surovinou, málokterá domácnost se bez něj obejde. Otázky týkající se jeho dostatku a ceny jsou vznášeny s naprostou pravidelností každé jaro. Za zlomové bylo považováno období konce dubna, kdy se rozhodovalo o dostatečném osetí ukrajinských polí slunečnicemi, ze kterých EU (tedy i Česká republika) získává ročně téměř 50 000 tun medu.

V návaznosti na možný výpadek dovozu této komodity uklidňuje zástupce Medokomercu Milan Špaček: „Medu máme na skladě dostatek. Určitě s ním do další sezony vyjdeme.“ Nakolik se ale ukrajinská krize promítne do cen? „Válka na Ukrajině zvedla cenu medu a omezila množství, nicméně souběžně s krizí se očekává, že poklesne i odbyt. Navíc EU zrušila clo na produkty z Ukrajiny, proto je cenový skok oproti jiným zemědělským komoditám jen mírný. Odhadujeme cenový nárůst na zhruba 10 % oproti loňským cenám.“

Včelařský rok

První med pochází z květů ovocných stromů, má žlutou barvu a výraznou ovocnou chuť. Je tedy barevnější a chutnější, než tradiční, řepkový, který je hlavním zdrojem medu v ČR. Ten je velmi světlý, rychle krystalizuje a chuťově je spíše neutrální, což spoustě lidí vyhovuje. Jeho sklizeň končí na konci května a v oblastech s výskytem akátu ihned navazuje snůška akátová. Po této následovala dříve snůška medovicová z puklic, v současnosti nastává zpravidla snůšková pauza. Poté včelaři čekají na lipový med a současně přichází na řadu med medovicový, označovaný často za med lesní. 

Milan Špaček upřesňuje: „Včely k jeho „výrobě“ sbírají okolní kvetoucí medonosné rostliny, jako jsou maliny, ale i nektar ze mšic. Právě ony sají rostlinné šťávy, které přeměňují na sladký nektar. Speciálně v ČR je to šťáva ze smrků. Tento med bývá v posledních letech vzácností, protože smrkové porosty ničí kůrovec a prudký déšť smývá mšice z jehličí, což má velmi negativní vliv na produkci tuzemského lesního medu.“

Lesní med je nejchutnější, stává se však vzácnějším

„Obecně se dá hovořit o proměnlivém podílu jednotlivých medů, přičemž v posledních letech se celorepublikově poměr ustálil zhruba na 90 % květového medu a 10 % medovicového. Přestože před 30 lety se produkoval především exportní smrkový medovicový med, dnes včelaři žijí převážně z medu řepkového.“

Kvalita medovicového medu je však nesporná, převládá kořeněná, kouřová příchuť doprovázená lahodnou sladovou chutí. Díky sníženému obsahu glukózy a vyššímu obsahu cukrů krystalizuje za velice dlouhou dobu. Našemu spotřebiteli zatím nikdy nezevšedněl a pro svoji snižující se dostupnost šanci ani zevšednět nemá. Medovicový med je velmi tmavý, chuťově velmi rozmanitý. Tím jak tento med nabírá na vzácnosti, nezbývá než doufat, že letos alespoň nějaký v obchodech nalezneme.

Základem hojnosti je zdravé včelstvo

Tvrdí se, že pokud chcete znát cenu medu, musíte znát cenu másla. To platí ovšem pouze pokud zevšeobecníme. Razantního cenového skoku u medu bychom se i přes probíhající inflaci bát neměli. A ohledně zdravotního stavu včelstev a aktuální snůškové situace predikuje jednatel Medokomercu Špaček následující: „Zdravotní stav včelstev je výborný, úhynů je hlášeno minimum. Počasí pro kvetoucí řepku bylo na většině míst příznivé, proto odhadujeme lepší rok než loňský. V po několika hubených letech bude snůšku akátového medu následovat snůška lipová. Nadměrné množství lesního medu však vzhledem ke stavu lesů neočekávejme.“  

Z výše uvedených údajů lze usuzovat na dobrý včelařský rok. Za pozitivní zprávu lze považovat i to, že včelstva nejsou ve větší míře sužována roztočem kleštíkem včelím, ani zásadnějšími epidemiemi virových nemocí. Nacházejí se v dobré kondici a budou se podílet na kvalitní snůšce medu, jehož výkup začíná po prvním stáčení a poté nepřetržitě probíhá až do konce srpna. Nakolik příznivě letošní předpověď vyšla, však lze bilancovat teprve tehdy, kdy včelaři vytočí poslední zbytky medu a zakrmí včelstva cukernými roztoky.

Zdroj informací: Medokomerc