Zima ohrozí lidi na vesnicích: Dvě třetiny rodinných domů jsou nezateplené

Nové ceny plynu po ukončení fixace atakují 5000 Kč za 1 MWh, v případě elektřiny dokonce 10 000 Kč za 1 MWh. Plánovaný vládní příspěvek ve výši 16 000 Kč tak domácnostem s vysokou spotřebou pokryje spotřebu sotva na měsíc.

Podle analýzy Asociace výrobců minerální izolace jsou stále dvě třetiny rodinných domů nezateplené! Jedná se většinou o starší stavby v menších obcích, ve kterých žijí nízkopříjmové skupiny obyvatel, velmi často senioři.

Nezateplené bytové domy rovněž musí počítat s růstem nákladů, ale nárůst tam nebude tak dramatický jako v případě solitérních rodinných domů, které jsou nezateplené, rozlehlé a mají mnohem větší ochlazovanou plochu, tudíž větší nároky na vytápění.

„Dům bez izolace s obytnou plochou 150 m² běžně spotřebuje okolo 40 MWh ročně. Při průměrné fixované ceně 3000 Kč za 1 MWh plynu a 5000 Kč v případě elektřiny se roční účet za energie vyšplhá na 120 000, respektive 200 000 korun, a to jenom za vytopení domu a ohřev vody. K tomu je ještě třeba připočíst cca 3–4 MWh za napájení elektrospotřebičů, což je dalších 20 000 korun,“ varuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Řada dodavatelů plynu navíc oznámila další zdražení, a ještě před topnou sezonou tak cena plynu poskočí na 5000 Kč za MWh, a v případě elektřiny dokonce na 10 000 Kč za MWh. „V takovém případě mohou domácnosti se spotřebou okolo 40 MWh zaplatit ročně za energie i více než 200 000 korun bez ohledu na to, jestli topí elektřinou nebo plynem,“ varuje Marcela Kubů.

Lidé s vysokou spotřebou se musí konečně dovědět, co je čeká

Podle Asociace výrobců minerální izolace je nutné konečně lidem říct, co je čeká, pokud mají vysokou spotřebu, a tvrdě je konfrontovat s realitou: „Musí jim někdo říct: Podívejte se na roční vyúčtování. Jestli máte spotřebu více než 20 MWh, tak počítejte s měsíčními zálohami okolo 8 až 10 tisíc korun. Pokud je to mimo vaše finanční možnosti, musíte spotřebu podstatně snížit. Ideálně zateplením domu, na což ale letos nezbývá už moc času, anebo drastickým omezením spotřeby,“ varuje Marcela Kubů.

Podstatného omezení spotřeby lze dosáhnout snížením vlastního komfortu – stáhnout teplotu na 18 °C, což ukrojí ze spotřeby zhruba 15 % nákladů, a zmenšením vytápěné plochy, tedy vytápět jen několik místností v domě. Tato opatření by mohla snížit spotřebu o cca 10 MWh, v penězích vyjádřeno cca o 30 až 50 tisíc Kč.

Zateplení střechy a stropů sníží účet za teplo až o 20 %

Další možností, jak ušetřit, je dům rychle dodatečně zateplit. Tady ale začíná boj s časem. „Kompletní zateplení domu včetně přípravy zabere několik měsíců, a navíc realizační firmy mají nasmlouvány zakázky mnohdy i více než půl roku dopředu. Před topnou sezonou se to dá těžko stihnout,“ říká Marcela Kubů.

V úvahu tak přichází jen částečné zateplení míst s velkými tepelnými ztrátami, což jsou střechy a stropy. „Třeba zateplením střechy lze tepelné ztráty snížit o 20 %, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun. Zateplení může být realizováno během několika dnů, to do zimy stihnout lze,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Státu se vyplatí dotovat i dílčí zateplení v co nejvyšší míře

Asociace výrobců minerální izolace doporučuje vládě, aby motivovala lidi i k jednodušším dílčím investicím do snížení energií. Například dotováním zmiňovaného zateplení střechy, a to v maximální možné míře. „Je to rozhodně lepší než přispívat všem domácnostem 16 tisíc na kompenzaci spotřebované energie. Příspěvek na drahé energie pomůže jen jednorázově a mnoha domácnostem pokryje spotřebu sotva na měsíc. Jsou to vyhozené peníze,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Vláda na nadcházející topnou sezonu plánuje na kompenzace vydat 66 miliard korun. Pro porovnání, do energetických úspor v rámci Nové zelené úsporám vláda dává pouhé 4 miliardy korun ročně! „Proč se peníze neinvestují tam? Pomohlo to by to snížením spotřeby dlouhodobě a více,“ dodává Marcela Kubů. A navíc, pokud Češi nesníží spotřebu o 15 % plynu, může docházet k postupnému vypínání průmyslu.

To, že jsou úspory energií smysluplné, jasně ukazuje jednoduchá kalkulace. Po komplexním zateplení domu klesne spotřeba rodinného domu ze 40 MWh na 12 MWh, či dokonce ještě výrazněji. Cena za vytápění se tím výrazně stabilizuje: „Rodina tak uspoří ročně 140 000 Kč při ceně energie 5000 Kč/1 MWh, respektive 84 000 Kč ročně při ceně 3000 Kč/1 MWh. Rozpočet na provedení zateplení činí 522 000 Kč bez dotace. Návratnost investice je 6,5 roku, či dokonce méně v závislosti na ceně energií. S 30 % dotací je dokonce ještě o dva roky kratší,“ vypočítává Marcela Kubů.

Pro nízkou spotřebu na fasádu alespoň 20 cm izolace, do střechy 40 cm

Podle odborníků je ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace z pohledu investice a úspory alespoň 20 cm. „Pokud by rostly ceny energie meziročně o 4 %, vyplatí se fasádu zateplit 28 cm, střechu více než 40 cm,“ vysvětluje Michal Čejka, energetický expert z obecně prospěšné společnosti PORSENNA, a dodává: „Kdo podcení tloušťku izolace, ten se do budoucna nezajistí proti výkyvům cen energií. A navíc ho bude zateplení stát skoro stejně jako toho, kdo si dům pořádně zateplí. Pouze 10 cm izolace na fasádě nebo 20 cm ve střeše je velmi špatná investice.“

Z reprezentativního průzkumu AVMI mezi pěti sty majiteli novostaveb rodinných domů nicméně vyplynulo, že majitelé novostaveb zateplili fasádu v průměru pouze 13,5 cm izolace. To potvrzuje i Marcela Kubů z AVMI: „Mezi nejprodávanější tloušťky fasádních izolací patří 12 a 14 cm, což je žalostně málo pro rekonstrukce, ale i pro většinu novostaveb. U starších staveb doporučujeme dvojnásobek. V případě použití 12 nebo 14 cm izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ uzavírá Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Zdroj informací: AVMI