Pracovní pohovor: Jak reagovat na nevhodné otázky?

Jak se chovat při pracovním pohovoru u nevhodných otázek?

Věk, rodinný stav, poměry, v kterých jste vyrůstali, náboženské vyznání, politické preference... To je jen část témat, které by personalista neměl na pracovním pohovoru zjišťovat.

Jsou nejen nevhodné, ale mohou porušovat i zákon. Podle zákoníku práce se totiž potenciální zaměstnavatel může ptát pouze na to, co bezprostředně souvisí s pracovní náplní, vzděláním a s uzavřením pracovní smlouvy.

Jak (ne)odpovědět?

Přesto, že zákon je relativně jasný a striktní, praxe bývá trochu jiná. Zkušený personalista vždy směřuje pohovor tak, aby neporušoval zákon a neptal se na skutečnosti, které nejsou dovolené. Zároveň je však jeho úlohou zjistit, zda bude uchazeč o práci vhodný člověk nejen na základě požadovaného vzdělání, praxe, ale i osobnosti, aby sdílel firemní kulturu a její hodnoty.

I proto také stále častěji bývá, že při určitých pracovních pozicích (vyšší management / specifické pozice) se pohovoru účastní 2 recruiteři a mají rozdělené úlohy – jeden se soustředí na verbální komunikaci, druhý na neverbální. Pozor, v tomto případě dokážou velmi rychle zjistit, zda kandidát mluví pravdu nebo jen „mlží“ a vymýšlí si. Pokud se „bije“ verbální a neverbální komunikace, kandidát se sám diskvalifikuje.

Vyhodnoťte proto situaci a podle toho reagujte. Níže jsou příklady možností:

• „Na tuto otázku nejsem povinná/povinný odpovídat, ale chápu, že pro zaměstnavatele je důležité, jak si umím zorganizovat rodinný život. Myslím, že to v tomto směru zvládám.“
• „Nerada/nerad bych odbíhal/odbíhala do osobní roviny. Pojďme se raději bavit o náplni práce a povinnostech.“

Další možnosti

Každý uchazeč o práci je před diskriminací chráněn legislativou. Pokud se vám zdá, že se pohovor vyvíjí nevhodným směrem, určitě na to můžete vhodným způsobem upozornit, minimálně to naznačit. Strach není na místě, ale stejně tak se nehodí drzé chování. Možná nebudete vědět, co je reálným cílem zjišťování na základě položených otázek, ale pokud se vám skutečně nezdají, zřejmě se vám nebude zdát ani potencionální zaměstnavatel.

V případě, že byl pohovor skutečně „za čárou“, můžete dát podnět na Státní úřad inspekce práce, který je povinný podnět prověřit.

Krajní možností je podání žaloby na soud, kde musí zaměstnavatel dokázat, že k diskriminaci nedošlo, ale stejně tak jako on, tak i protistrana musí mít důkazy (v první řadě písemné), což někdy bývá na dlouhé lokte.

Právo na vaší straně

Podle takzvaného antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb.), Zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 je diskriminace v pracovně-právních vztazích zakázaná. Za pracovně-právní vztah se považuje i pracovní pohovor.

Nevhodné otázky

Přinášíme příklady otázek, které dobří personalisté považují za nevhodné a které mohou být podle litery zákona diskriminační. Jde zejména o otázky, které se týkají:

• náboženského vyznání (Chodíte do kostela?)
• politických preferencí (Koho jste volili v posledních volbách? Jste členem nějaké politické strany?)
• rasy (Kde jste se tak pěkně opálili uprostřed zimy? Je jeden z vašich rodičů cizinec? Máte přízvuk, odkud jste?)
• rodinných poměrů (Jste vdaná/ženatý? Plánujete děti?)
• majetkových poměrů (Bydlíte v domě nebo bytě?)
• sexuální orientace (Šla/Šel byste na Duhový pochod?)
• zdraví (Jste často nemocná/nemocný?)

Zdroj informací: Maxin´s Group