Jaké to je, když se stane senior podnikatelem?

Senior, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly částku 15.000 Kč, není povinen podávat přiznání k této dani. Těmito příjmy jsou však myšleny jak příjmy ze zaměstnání, tak i z podnikání, pronájmu a kapitálového majetku, případně tzv. ostatní příjmy. Skončí-li však seniorovo podnikání ztrátou, byť by příjmy byly nižší než uvedených 15.000 Kč, přiznání k dani z příjmů je nutné podat.

Senior, jenž měl příjmy ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele, případně postupně za sebou od více zaměstnavatelů a tato zaměstnání se nepřekrývala, tzn. ani v jednom měsíci nebyl souběh dvou a více zaměstnání, ze kterých byla odváděna zálohová daň z příjmů, nemusí taktéž podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, roční zúčtování za něj vyřídí poslední zaměstnavatel, požádá-li jej o to do 15. února následujícího roku. Tento senior může mít navíc příjmy z podnikání, pronájmu a kapitálového majetku, eventuálně ostatní příjmy do roční výše 6000 Kč. Po překročení této hranice je již povinen přiznání podat.

Další možností, jak dosáhnout přivýdělku a přitom nepodávat přiznání k dani z příjmů, je získání příjmů z příležitostných činností, resp. příležitostného pronájmu movitých věcí, nebo příjmů ze zemědělské výroby, které nepřesáhly za uplynulý kalendářní rok částku 30.000 Kč. Zdůrazňujeme ovšem, že musí jít skutečně o příležitostné příjmy, kdyby se jednalo o soustavnou činnost, šlo by již o příjmy z podnikání.

Daňové přiznání by též nepodávali podnikající senioři, kteří by vstoupili do paušálního režimu, v rámci kterého by hradili pouze jednu částku, v níž je zahrnuto zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. Pro rok 2022 je tato částka stanovena ve výši 5994 Kč měsíčně. Dlužno podotknout, že tato částka je pro všechny podnikatele stejná, nijak tedy nereflektuje skutečnost, že je živnostník poživatelem starobního důchodu.

Nenastala-li na straně seniora žádná z výše uvedených situací, kdy mu nevznikla povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je povinen do 1. 4. následujícího roku takové přiznání místně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu podat. Pokud by bylo přiznání podáno nikoli v papírové, nýbrž v elektronické formě, pak se termín prodlužuje do 2. 5. a při využití služeb daňového poradce dokonce do 1. 7. V současnosti je ve Sněmovně projednáván návrh, že by datovou schránku měli mít zřízenu všichni živnostníci, čímž by možnost podání přiznání „na papíře“ fakticky zanikla.

Podnikající senior si může vybrat, jak svůj daňový základ pro účely správného stanovení daně z příjmů stanovit. Buď bude vést účetnictví, což je bezpochyby ten nejnáročnější způsob ze všech možných, nebo tzv. daňovou evidenci, což je v podstatě v minulosti nazývané jednoduché účetnictví. Zákon o dani z příjmů fyzických osob je však poměrně velkorysý ve vztahu k tzv. výdajovým paušálům.

Pokud si podnikatel-fyzická osoba zvolí způsob určení výše nákladů zmiňovanou paušální metodou, pak má dle povahy jeho podnikání možnost uplatnit výdaje v rozsahu 40-80 % z jeho příjmů. 60% paušál se týká podstatné části živností (například nákup a prodej, zprostředkování), pro řemeslné živnosti platí 80% paušál (například zámečnictví, kadeřnictví) a osoby podnikající podle zvláštních předpisů (tzn. nikoli podle živnostenského zákona, například lékaři, advokáti, daňoví poradci, insolvenční správci apod.) mohou využít paušálních výdajů ve výši 40 %.

Vhodným využitím výdajových paušálů namísto uplatňování skutečných nákladů v daňové evidenci, resp. účetnictví může drobnější podnikatel svou daňovou povinnost zcela eliminovat.

Senior podnikatel – výhody

V zákoně o dani z příjmů fyzických osob nejsou uvedena žádná specifická ustanovení, která by zvýhodňovala, nebo naopak znevýhodňovala podnikatelské aktivity seniorů. Nesporných výhod však senioři dosáhnou při platbách zdravotního a sociálního pojištění. Podnikání seniorů je totiž považováno v podnikání za vedlejší činnost, tou hlavní činností je totiž již ta sama skutečnost, že je senior-podnikatel poživatelem starobního důchodu, a plátcem pojištění je tak za něj stát.

Podnikající senior není navíc povinen platit měsíční zálohy na zdravotní i sociální pojištění, i když se doporučuje je přesto hradit v měsíční periodicitě, protože by pak roční doplatek po podání přehledů zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení mohl být velmi citelný.

Pokud rozdíl mezi ročními příjmy a výdaji podnikajícího seniora nepřevýší částku 93.387 Kč, nemusí sociální pojištění platit vůbec. Jedná se tak o velmi výraznou úsporu. U zdravotního pojištění však žádné takové hranice stanoveny nejsou. Připomínáme, že je pojištění kalkulováno z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji – z této částky se pak platí 13,5 % zdravotní pojištění a 29,2 % pojištění sociální.

Je-li podnikající senior plátcem sociálního pojištění, jehož součástí je i pojištění důchodové, zvyšuje si základnu pro výměru starobního důchodu. Nebude se sice jednat o závratné částky, nicméně je to nepochybně vítané.

Pří sestavování přiznání k dani z příjmů mohou podnikající senioři využít týchž od základu daně odpočitatelných položek i slev na dani jako ostatní fyzické osoby, i když některé položky jako například zvýhodnění penzijního pojištění nebudou tolik frekventovanými.

Senior zaměstnanec – výhody

Výhody seniora-zaměstnance spočívají podobně jako u seniorů-podnikatelů v tom, že je plátcem jejich pojištění stát. To znamená, že je-li senior zaměstnán na hlavní pracovní poměr a jeho výdělek je nižší než minimální mzda, není jeho zaměstnavatel povinen dopočítávat základnu pro zdravotní pojištění do této minimální mzdy, což musí činit například u zaměstnanců, kteří nedosáhli důchodového věku a jejichž výdělky nedosahují výše minimální mzdy.

Senior může být však zaměstnán nejen na hlavní pracovní poměr, nýbrž i na tzv. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Při všech typech zaměstnání se ale důrazně doporučuje podepsat tzv. prohlášení k dani, které v mnoha případech zcela eliminuje daňovou povinnost ze zaměstnaneckých příjmů.

Jako velmi výhodné se pro seniory jeví zaměstnání na dohodu o provedení práce. Tato dohoda je limitována u jednoho zaměstnavatele 300 hodinami za rok, a aby z ní nebylo odváděno zdravotní a sociální pojištění, nesmí měsíční odměna převýšit částku 10.000 Kč. Při podepsaném prohlášení k dani tak není seniorovi ze mzdy při dodržení limitní částky stržen ani haléř.

Dohoda o pracovní činnosti má svůj půvab do částky 3500 Kč, kdy z ní nemusí být odváděno zdravotní a sociální pojištění. Dojde-li k překročení této částky, pojistné se hradí, daň z příjmů při podepsaném prohlášení k dani nikoli.

Jak již výše uvedeno, může senior do 15. 2. následujícího roku požádat účtárnu posledního zaměstnavatele o tzv. roční zúčtování daně. V rámci tohoto procesu se sečtou příjmy od všech po sobě jdoucích zaměstnavatelů a je vyčíslena daň z příjmů, od níž bude odečtena tzv. základní sleva na poplatníka, která je pro rok 2022 ve výši 30.840 Kč. Daňový základ lze samozřejmě snížit i o částky úroků z hypotečních úvěrů nebo stavebního spoření, až do výše 24.000 Kč uhrazené penzijní či životní pojištění apod. Vyživuje-li senior nezaopatřené dítě, pak může jako ostatní zaměstnanci uplatnit i daňové zvýhodnění.

Pokud senior nepracoval po celou část roku, může přesto uplatnit slevu na poplatníka v plné výši 30.840 Kč. Výsledkem bude, že mu bude značná část daně z příjmů, kterou za něj v jednotlivých měsících hradil jeho zaměstnavatel, vrácena.

Zdroj informací: Grinex Czech Republic