Cestovatelský tip z regionu Kladensko-Slánsko

Historie

Jak se píše v kronice Václava Hájka z Libočan, město Slaný získalo své jméno podle slaného pramene, který objevil na úpatí Slánské hory kníže Nezamysl se svou družinou a který zde založil osadu „Slanej vrch“. Místo, kde Slaný pramen vyvěrá, bylo roku 2019 zrekonstruováno, ale voda není v současné době slaná, ani pitná.

Větší osídlení v těchto místech potvrzují také nálezy pocházející z 8. a 9. století. Na královské město jmenoval Slaný nejspíš Václav II. na přelomu 13. a 14. století a význam mělo i v období husitských bouří, kdy patřilo mezi šest vyvolených husitských měst, která měla být spasena při nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazateli.

Růst města se zastavil až po prohře českých stavů během bitvy na Bílé hoře, aby se znovu obnovil během Průmyslové revoluce a následně po obou světových válkách, kdy se zde nacházely velké strojírny, doly, kasárny, ale i lázně. Vzhledem ke své bohaté historii je Slaný členem Sdružení měst s husitskou minulostí a tradicí a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Historické jádro, zajímavé expozice ve Vlastivědném muzeu a sbírka slánek

Dominantu města tvoří jeho historické jádro, které je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Na místě původního domu, který městu daroval císař Karel IV., stojí Slánská radnice. Několikrát vyhořelou budovu upravil v renesančním slohu místní architekt Rudolf Štech. Novorenesanční dům, pro který se vžilo označení Wiehlův dům podle autora návrhu Antonína Wiehla, je zapsán na Ústředním seznamu kulturních památek.

Nejvýznamnější sakrální gotickou památkou je Kostel sv. Gotharda. Jeho základy zpevňují zbytky původního městského opevnění ze 14. století, jehož součástí je také zachovalá Velvarská brána. V té se nachází expozice Vlastivědného muzea zaměřená na fortifikaci města. Ostatní expozice najdete v prostorách bývalé Piaristické koleje.

Slánské muzeum založil v roce 1885 za podpory místních občanů mladý učitel Václav Štech a základem archeologických sbírek se staly nálezy ze Slánské hory a z dalších zdejších lokalit. Kromě stálých expozic, ve kterých si můžete prohlédnout třeba měšťanský nábytek nebo kolekci vzácných kachlových kamen, zve muzeum návštěvníky také na další výstavy. 

Až do poloviny října můžete navštívit výstavu nazvanou „Zdeněk Miler nejen krtek“, která představuje život a dílo významného regionálního výtvarníka. „Chvála ruční práce“ je název výstavy, která je věnována řemeslům a dovednostem spojených s textilem. Prohlédnout si můžete mimo jiné vyšívané zástěry, ubrusy a další předměty denní potřeby, které si naši předci umně zdobili. V rámci venkovní sochařské výstavy s názvem „Narovnám záda, prorazím strop“ si prohlédnete až do poloviny října umělecké instalace, které byly umístěny do historického jádra města.

V prostorách Infocentra Pod Velvarskou branou se nachází unikátní sbírka slánek, které darovali nejen místní obyvatelé, ale také lidí z partnerských měst a emigranti žijící dlouhodobě v zahraničí, kteří ale mají ke své domovině stálé pevné vazby. Díky velkému zájmu veřejnosti se v roce 2018 blížil počet vystavených slánek k téměř třem tisícům kusů.

Po naučné stezce až na Slánskou horu

Až budete unavení z prohlídky historického centra a muzeí, zajděte se občerstvit do Pivovaru Antoš. Významná rodina Antošů zde vařila pivo už od roku 1536 a slánské pivo bylo kdysi v Čechách doporučováno jako to nejlepší, jak potvrzuje ve své knize jezuitský historik Bohuslav Balbín. Značná část produkce se vyvážela do celého království, ale slibný vývoj byl přerušen, jako vše ostatní, pobělohorskými událostmi.

Pivovar Antoš založený v roce 2010 tak pomohl obnovit tradici vaření piva ve Slaném. K nefiltrovanému a nepasterovanému pivu čepovanému přímo z ležáckých sklepů si můžete dát i výborné jídlo v přilehlé krčmě. Pokud si budete chtít následně odpočinout v přírodě, vyrazte na procházku na Slánskou horu.

Dominanta města, která tvoří nejjižnější výběžek Českého středohoří, leží velmi blízko městského centra a je tak skvěle dostupná. Projděte si asi 3 km dlouhou naučnou stezku, která začíná na ulici Pod Horou. Přírodní terén a nemalé převýšení se vám odmění krásnými výhledy na město a celé okolí. Na vrcholu Slánské hory najdete 3 kříže, které představují utrpení místních obyvatel během třicetileté války.

Až se pokocháte krásnou krajinou, zavede vás naučná stezka zpět do centra. Zhruba 12 km od centra Slaného stojí největší český menhir známý pod jmény Zkamenělý pastýř, Kamenný muž nebo Zkamenělec. Podle pověsti postoupí při každém zvonění nedalekého klobouckého kostela o krok směrem blíže k němu. Až ke kostelu dojde, nastane prý konec světa.

Zdroj informací: kladensko-slansko.cz