Buďte opatrní, ať nemusíte slavit Den zlomených lyží, který připadá na 11. března

Jarní prázdniny jsou v plném proudu. V očekávání jsou nejen nadšení lyžaři a snowboardisté, ale také pojišťovny. Připravili jsme si pro vás pár tipů, jak se úrazům na sjezdovkách vyhnout a co všechno byste měli před odjezdem na hory udělat, abyste tyto neveselé statistiky nezvyšovali.

Vůbec poprvé se vysílal 11. března roku 1956. Pořad Sportovní vteřiny, který asi většina z nás dnes zná pod názvem Branky, body vteřiny, letos oslaví úctyhodných 67 let. Stejný den, tedy 11. března, slaví narozeniny hokejista Martin Ručinský nebo finský hokejový reprezentant a trenér Raimo Helminen.

Zajímavostmi ze světa sportu je ale tento den plný. Na jedenáctý den v březnu totiž také připadá Den zlomených lyží, den, kdy se podle údajů děje vůbec nejvíce pojistných událostí na lyžích v roce. Vysvětlení se nabízí – i během tohoto data probíhají po celé České republice jarní prázdniny, které mnoho Čechů využívá právě k cestě do zahraničí za lyžováním nebo jinými zimními sportovními aktivitami.

Proč ale ve statistikách dominuje závěr lyžařské sezóny? Můžeme předpokládat, že ti, kteří na hory vyrážejí pravidelně, už jsou na jejím konci unavení, a proto i ti zkušenější – vedle začátečníků – počty pojistných událostí nechtěně navyšují. A není jich málo. Z výzkumů plyne, že na horách se při sportovních aktivitách zraní až každý čtvrtý cestovatel. 

Nejčastější jsou zlomeniny, pohmožděniny případně tržné rány dolních a horních končetin, úrazy kolenních kloubů nebo zranění zápěstí či loktů, které nepřekvapivě vznikají jako důsledky pádů z lyží nebo snowboardů. Většina těchto úrazů je řešena ambulantně, zhruba 15 % z celkového počtu jsou však komplikovanější události spojené s hospitalizací, operačním zákrokem, případně repatriací do ČR (pozemní sanitou nebo leteckým transportem).

Pár kroků před odjezdem

Co tedy udělat ještě před tím, než se vydáte na cestu, abyste patřili mezi ty nezraněné sportovce? Pomoct může domácí cvičení, které vás na pobyt na horách (a vcelku neobvyklou fyzickou aktivitu) připraví. Doporučuje se posilovat zejména svaly okolo kolenních kloubů, stehenní a lýtkové svalstvo, ale také cvičit správné držení těla s důrazem na posílení jeho středu.

Pokud nejste milovníky domácího cvičení a posilování, můžete vyrazit před velkou zimní dovolenou alespoň na jeden den na české, moravské nebo slezské hory. Otestujete tam nejen vybavení, ale i svou lyžařskou kondici.

Dalším důležitým bodem je samotná příprava lyží, snowboardu a jiného náčiní. Před odjezdem tak radíme zanést vaše zimní pomůcky do servisu, nechat si je seřídit, utáhnout na nich všechny šrouby, nabrousit a navoskovat. Také si zkontrolujte, v jakém stavu máte po minulé sezoně oblečení, rukavice, helmu, případně hůlky. Pokud jsou potřeba vyměnit, udělejte to ještě před dovolenou a nespoléhejte na to, že problém vyřešíte na místě.

Posledním, neméně důležitým bodem, je pak zařízení cestovního pojištění pro případ, že by se i přes důmyslnou přípravu na sjezdovkách a svazích něco přihodilo. Nezapomeňte, že toto pojištění musí pokrývat léčebné výlohy pro případ provozování zimních sportů, případně i těch rizikových.

„Také doporučujeme sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu. Na svahu se nutně nemusíte zranit vy, pokud ale ohrozíte a ublížíte někomu dalšímu a prokáže se zavinění z vaší strany, mohou jít výlohy až do milionů korun,“ dodává k pojištění Pavel Kaplan.

Všude je to jinak

Na co dalšího je třeba myslet? Před naloděním auta se ještě podívejte na specifika země, do které za lyžováním vyrážíte. Například v Itálii, jedné z nejoblíbenější lyžařské destinaci, je nutné mít právě pojištění odpovědnosti, které pokrývá škodu třetích stran. Na svah byste se v italských Dolomitech neměli vydat bez helmy (povinná je pro všechny pod 18 let) a myslet byste měli i na to, že by lyžaři neměli mít v krvi ani kapku alkoholu.

Plánujete kromě obligátních lyží či snowboardu ještě jinou sportovní aktivitu? Pečlivě si prostudujte, zda se na ni ve vašem pojištění také myslí. Každá pojišťovna má své vlastní podmínky, takže neexistuje konečný seznam zimních aktivit, na které se pojištění vždy vztahuje. Obecně ale platí, že čím nebezpečnější sport (a vzácnější), tím se zvyšuje pravděpodobnost, že na tomto seznamu nebude, a vy si tak budete muset za pojištění připlatit.

„Sáňkování, boby, lyžování, běžky, snowboarding, ale třeba i krasobruslení, lední hokej nebo snowtubing, snowrafting a snowkiting zahrnujeme mezi klasické zimní sporty. Jen je třeba myslet na to, že pojištění se obecně nevztahuje na aktivity provozované v nebezpečném terénu mimo vyznačené sjezdovky, dráhy nebo svahy. Platí to i pro lyžování a skialpinismus, zjednodušeně tedy na všechny aktivity ve volném terénu. Ty jsou z pohledu pojištění vyloučené a klienty na to proto vždycky upozorňujeme,“ říká Pavel Kaplan.

„Například třeba ještě takový zorbing je poměrně nový sport a řadíme ho do rizikových sportů. Platí u něj ale to stejné: je potřeba, aby si ho klient užíval jen na vyznačených tratích,“ doplňuje. Do prostřední kategorie rizikových sportů se pak řadí například via ferrata stupně obtížnosti A, B a C (dle rakouské klasifikace), F, MD a D (dle italské klasifikace) nebo vysokohorská turistika v terénech nad 3 500 m n. m. do 5 000 m n. m. A ano, i v zimě se tyto sporty provozují.

Pozor také na poslední kategorii – nepojistitelné extrémní sporty. U těchto sportů zvažte, zda se do nich vůbec pouštět, protože jak už sám název kategorie napovídá, tam už zpravidla pojišťovny podporu nenabízejí, a to kvůli opravdu vysokému riziku úrazu. Běžně se to týká sportů, jako jsou akrobatické lyžování, alpinismus, freeride, lyžování a snowboarding mimo vyznačené sjezdovky a trasy, skeleton, skialpinismus mimo vyznačené tratě, skicross, skoky na lyžích nebo vysokohorská turistika v terénech nad 5 000 m n. m.

Ceny jsou vysoké

Důvod, proč je opravdu důležité pojištění pořádně prostudovat, je jednoduchý. Léčebné výlohy v zahraničí se mohou vyšplhat až na statisíce korun, nezřídka však dosáhnou i řádu milionů. Jen pro představu – zásah horské služby na horských svazích vyjde klidně na desítky tisíc korun, se zásahem vrtulníku či helikoptéry jsou pak částky nepřekvapivě vyšší a šplhají se klidně na stotisícové částky za jeden výjezd. Na obdobné sumy se pak dostávají i výlohy za samotná ošetření.

„Velmi záleží, jestli se jedná o péči poskytnutou v privátním nebo veřejném zdravotnickém zařízení a rozhodujícím faktorem je také rozsah ošetřených zranění. Akutní ošetření vychází průměrně v rozmezí 500 až tisíc eur, cena za hospitalizaci v privátním zařízení se pohybuje od 10 do 15 tisíc eur, ve veřejné nemocnici je to od 5 do 6 tisíc eur. Účet za převoz helikoptérou může vyjít na 10-15 tisíc eur,“ vypočítává Pavel Kaplan.

„Můžeme také potvrdit, že výše průměrného plnění se za poslední roky významně navýšila, jedná se o důsledek inflace a stoupajících nákladů. Nejvýraznější posun pozorujeme u převozů, ať už leteckých nebo pozemních,“ dodává.

Na závěr ještě jedno upozornění: privátní kliniky v zahraničí jsou nechvalně známé tím, že za účelem zisku své klienty nutí do zákroků, které nejsou akutní a neodkladné, u nichž úhrada z cestovního pojištění nemusí dosáhnout 100% výše. Proto – pokud to situace umožňuje – doporučujeme kontaktovat asistenční službu a řídit se jejími doporučeními.

„Je potřeba mít vždy na paměti, že v rámci cestovního pojištění je poskytovaná akutní a neodkladná péče, a to i s přihlédnutím k tomu, že obecně, pokud není operace na místě nezbytná, je pro pacienta jakákoli dlouhodobá rekonvalescence lepší a komfortnější doma v místě bydliště,“ doplňuje Pavel Kaplan.

Tak buďte opatrní, připravte se dopředu, nepřeceňujte své lyžařské schopnosti, a pokud se budete chtít pouštět do extrémnějších sportů, prostudujte si pojistku. Skol!

Zdro informací: ČSOB Pojišťovna, a.s.; region-krkonose.cz