Tradice v novém duchu: Dejte si skleničku neobvyklého nápoje

Velikonoce s nádechem tradic

Velikonoce mají nejen náboženský význam, ale představují i vítání jara, probouzející se přírody i nového života. Využijte proto letošní oslavy k tomu, abyste se zastavili, načerpali energii a strávili čas s těmi nejbližšími. K tomu mohou perfektně napomoci zvyky, které se s Velikonocemi odjakživa pojí. Nejen, že vás odpoutají od každodenních starostí, ale přinesou oslavám nový šmrnc.

Tradice, které si můžete užít i dnes

Svatý týden se odvozuje od pašijí, což jsou biblická vyprávění o utrpení Ježíše Krista.  A s tímto týdnem se také pojí celá řada pohanských zvyků a lidových obyčejů. Začíná Květnou nedělí, která má význam především pro křesťany. Připomíná totiž Ježíšův příjezd do Jeruzaléma.

Z pohledu tradic a zvyklostí, které můžeme dodržovat i dnes, je však mnohem zajímavější až druhá polovina týdne. Šedivé úterý se odjakživa pojilo s úklidem domácností – vymetaly se pavučiny a prováděl se generální pořádek. Využijte tento čas také. Uvidíte, že vám tato činnost nejen pomůže zbavit se všech nepotřebných věcí a nepořádku, ale nabídne i prostor k odreagování.

Po Šedivém úterý následuje Škaredá středa. Ta se vyznačovala přípravou ošklivého jídla, jehož vzhled se záměrně upravoval tak, aby vypadal co nejhůř. Tradičně tak z bramboráků vznikaly třeba trhance. Podle pověry bychom se v tento den neměli mračit, zůstalo by nám to totiž po každou středu celého následujícího roku.

Oprašte řehtačky a upečte si jidáše

Na Zelený čtvrtek pak odlétají zvony do Říma. Papež jim zde požehná a ony se vrací zpět. V tento den se tradičně používaly řehtačky. Ty sloužily především k tomu, aby věřící svolaly na bohoslužbu, když zvony umlkaly. V tento den se údajně odehrála také poslední večeře Ježíše Krista. A jak už název dne napovídá, konzumovat by se měla především zelenina a luštěniny.

Ve čtvrtek se obvykle pekly placky, preclíky i jidáše. Ty podle tvaru nejen připomínají smyčku – tedy připomínku toho, že se zrádce Jidáš oběsil, ale také plodnost a hojnost. Kdo je podle pověsti v tento den sní, bude se těšit pevnému zdraví.

Půst a hledání pokladů

Velký pátek se odjakživa pojí s půstem a konzumovat se mohou pouze ryby. Křesťané si totiž připomínají utrpení Ježíše Krista, jeho ukřižování a pohřeb. Podle tradic se vařily například polévky z brambor, zelí, ovocné knedlíky nebo jídla z luštěnin. Symbolem tohoto dne je voda. Lidé se jí omývali, aby se těšili pevnému zdraví po celý další rok. Na tento den se také otevírají jeskyně, které vydávají své poklady. Určitě však na Velký pátek neperte prádlo. Pověry praví, že byste ho prali v Ježíšově krvi. Nemělo by se ani péct, zametat či hýbat se zemí.

Pečení, vymetání a hodování

Bílá sobota se nesla v duchu čistoty. V tento den se domy vymetaly novými košťaty a někde se dokonce i bílilo. Tradičně se také pekl beránek nebo mazanec a pletla se velikonoční pomlázka. Pokud se do pletení pustíte i vy, nezapomínejte na stuhy! Červená značí lásku a náklonnost, modrá naději, zelená sympatie i oblíbenost a žlutá odmítnutí. Až budete koledníkům uvazovat stuhy na pomlázku, tak si to pořádně rozmyslete!

Božím hodem dříve končil čtyřicetidenní půst a začínaly ty pravé hostiny! Dopřejte si mladé maso, nádivku, klobásky nebo klasického beránka. Po řádném hodování se pak můžete pustit do výroby kraslic. Na Velikonoční pondělí chlapci už od pradávna chodí s pomlázkami a proutěným košíkem a šlehají děvčata, aby neuschla. Recitují velikonoční básně a písně a za to dostávají koledu, ať už sladkou nebo dospělou ve formě skleničky alkoholu – například tradiční Metropol!

Jarní vánek

• 4 cl Metropolu Bianco
• 1,5 dl sody
• led
• citron

Do sklenice vložte led a přidejte Metropol Bianco, sodu a citron nakrájený na plátky. Promíchejte a podávejte.

Pozdrav jara

• 4 cl Metropolu Bianco
• 1,5 dl toniku
• led
• citron

Vyšší sklenici naplňte ledem. Poté postupně nalijte 4 cl Metropolu a 1,5 dl toniku. Na závěr doplňte citron nakrájený na kolečka a zamíchejte.

Zdroj informací: Vino-velkoobchod.cz