Sudetský tulák - skutečné příběhy z pohraničí a Fenomén Rychlebské hory - tajemství nedotčené přírody

Sudetský tulák

V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví. V nakladatelství Garamond právě vychází Sudetský tulák (399 Kč) od Stanislava Dvořáka.

Sudetský tulák je určen nejen zájemcům o historii a současnost Sudet, ale zejména všem milovníkům výletů, kteří hledají nepoznané a inspirativní cíle pro své toulky. Řada informací obsažených v knize není příliš známa. Popisuje místa, ale i osobnosti pocházející ze Sudet. Projdete s ní například vojenským prostorem Doupov, zastavíte se na zámku Chyše, jehož historie je spjata s Karlem Čapkem, nebo na hradě Hauenštejn, který už několik let opravuje nadšenec Pavel Palacký. Zajímavostí je, že v roce 1917, tedy v době kdy Karel Čapek žil na zámku v Chyši, došlo k výbuchu muničního skladu Škodových závodů v Bolevci, a že spisovatele tato událost později inspirovala k napsání slavného románu Krakatit, jehož ústředním tématem je vynález mimořádně ničivé a nevyzpytatelné výbušniny.

Pokud jde o zajímavé osobnosti spjaté s krajem, seznámíme se s osudy Rudolfa Siebera, manžela Marlene Dietrich, atomové vědkyně Lili Hornig, výrobce motorek Böhmerland Albina Liebische nebo německé herečky Margaret Schell.

„Sudetský tulák vypráví historii, která byla odsouzena k zapomnění, tedy příběhy z česko-německého pohraničí od středověku až do 20. století. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých málokdo ví, stála tu města, která už neexistují,“ říká Stanislav Dvořák. Kniha tak odkrývá strhující minulost divokého a zjizveného kraje. Čtenář se v Sudetském tulákovi dozví o významu krušnohorských dolů, o dramatických událostech v Mostě provázejících vznik republiky, o kadaňském masakru v roce1919 a jeho zneužití nacisty, o velké letecké bitvě nad Krušnými horami, o významných hradech, na nichž se psala historie, a zapomenutých koutech s netknutou přírodou, kam skoro nikdo nezavítá. Knihu doprovázejí staré i nové fotografie míst.

Stanislav Dvořák o své knize:

Jako malí žáci základní školy v Kadani jsme o pohraničí nevěděli vůbec nic. Neznali jsme ani slovo Sudety. Neučilo se o tom, nepsalo se o tom. Náš kraj neměl historii. Připadalo mi pozoruhodné, že se v horách okolo rozpadá spousta zchátralých domů, a jednou jsem si na procházce v bývalých Mikulovicích povšiml záhadného starého nápisu na polozřícené zdi hospody: Zur dürrer Ziege. Tehdy jsem ovšem nevěděl, co to znamená. Až později mi došlo v plném rozsahu, že z našeho kraje zmizely nejen domy, ale celá kultura – nářečí, literatura, pověsti, písničky, zvyky, jídla, kroje, řemesla. Komunistické školství nám fakta zatajovalo, a když už to nešlo jinak, tak je alespoň překroutilo. Dnes už se o historii severočeského a západočeského pohraničí psát může a hlavně můžeme na vlastní oči všechno vidět – zbytky zmizelých měst, tajemné opuštěné doly na cín, měď a stříbro, polorozpadlé zámky a hrady a neskutečnou horskou přírodu.

Zaměstnavatel Karla Čapka byl známý tím, že byl otevřeně protihabsburský a považoval se za Slovana, což je úsměvné, protože neuměl dobře česky. Byl to rozhodně velmi zvláštní muž, svérázný paličák a buřič. Šlechtic ze Sudet, vychován spíše německy, ale přesto duší český vlastenec. Všechna místa obsazoval českými úředníky a hajnými – což je v převážně německy mluvícím kraji další kuriozitou.

 Na Národopisné výstavě v Praze si prý oblékl i valašský lidový kroj, aby přivítal delegaci z Moravy. Známá je i historka o tom, jak vynadal německým vojákům, našim tehdejším spojencům, že v pražské restauraci zpívali německou píseň Wacht am Rhein. Rozházel jim noty a zakázal další zpěv. Asi jen díky titulu hraběte se mu nic nestalo.

Už 29. listopadu začaly československé orgány v Mostě úřadovat. Bylo nařízeno odevzdání zbraní, kterých bylo mezi obyvatelstvem poměrně dost, a učiněny další kroky, které město nasměrovaly k běžnému životu. Když se ve městě téhož dne objevil bývalý starosta Josef Herold, nevycházel z údivu. Právě se totiž vrátil ze zasedání vlády samozvané provincie Deutschböhmen, která ještě sídlila v Liberci (Reichenberg), a nevěděl, že už starostou není. Českoslovenští vojáci se ale chovali s respektem, pouze mu doporučili, aby se odebral na svůj statek u Kadaně, kam ho doprovodili. Kadaňský Volkswehr v listopadu ještě existoval na tamním hradě, tradičně používaném jako kasárna. Jejich vláda nad Kadaní už ale měla trvat pouhý měsíc a o Vánocích ji ukončil příjezd československé armády.

O autorovi:

Stanislav Dvořák, kadaňský rodáka absolvent FF UK a FSV UK se dlouhodobě věnuje tématu Sudet. Knižně vydal thriller z pohraničí Kadanland či historickou novelu Léta pod psa. V současnosti žije v Praze.

Fenomén Rychlebské hory - tajemství nedotčené přírody

Jen několik desítek kilometrů dlouhé Rychlebské hory oddělují Českou republiku od Polské. A ačkoliv zůstávají ve stínu svých známějších sousedů, nabízí svým návštěvníkům zážitek z čisté přírody nebo z historických památek. Nacházejí se zde lázně založené proslulým otcem vodoléčby Vincenzem Priessnitzem. Odborného pracovníka Vlastivědného muzea Jesenicka Pavla Macháčka jejich krajina okouzlila natolik, že se ji rozhodl zachytit ve své knize Fenomén Rychlebské hory, která vychází i jako e-kniha v nakladatelství CPress (349 Kč).

Kniha s podtitulem Vše, co potřebujete vědět o nedotčené perle Sudet nabízí nejen zajímavosti z historie pohoří, ale také tipy na pěší výlety či bikerské stezky. Vyrazit za poznáním Rychlebek můžete autem nebo vlakem. Kouzlo krajiny tak můžete pozorovat už během cesty. Největší zážitek ale pocítíte ze sedla kola nebo z hřebenové turistické trasy s batohem na zádech a noclehem pod hvězdami posetou oblohou.

Rychlebské hory mají své kouzlo po celý rok v každé roční době. V zimě je možné lyžovat na jižní straně hor, na jaře se můžete kochat probouzející se přírodou a horskými vodopády. Letní měsíce patří lázeňskému životu a na podzim, kdy je krajina nejkrásnější, se všechny stromy zbarví do oranžova.

Návštěvu můžete zahájit v jesenických lázních s unikátním balneoparkem a desítkami pramenů, odkud můžete pozorovat jesenickou kotlinu nebo hřeben Hrubého Jeseníku. Na nejvyšším vrcholu hor Smrku (1127 m n. m.) se setkávají historické hranice Moravy, Slezska a Kladska. „Překrásné krápníkové jeskyně Na Pomezí jsou vstupní branou do severní části hor,“ popisuje jejich přírodu Pavel Macháček a pokračuje: „Cesta podél hřebene přes Žulovou, kde věž původního hradu tvoří zvonici kostela, zavede návštěvníky do Javorníku se zámkem vratislavských biskupů, úchvatnou Tančírnou v Račím údolí nebo rozhlednou na Borůvkové hoře.“  

Kniha je třetí v řadě Fenomén a navazuje na:

Matěj Matela: Fenomén Praděd

Vše, co byste měli znát o nejvyšší hoře Jeseníků

Vydejte se za poznáním tajemných zákoutí nejvyšší hory Jeseníků! Čekají na vás zajímavá místa a stavby, vodní toky i okolní sídla. Dozvíte se vše o mytickém duchu hor, který prý v hoře sídlí, i o zajímavých osobnostech spojených s tímto podmanivým místem. Zjistíte, jaké turistické a sportovní možnosti Praděd nabízí, a necháte se okouzlit úchvatnými fotografiemi a ilustracemi. CPress, 369 Kč.

Pavla Zemaníková: Fenomén Lysá hora

Vše, co byste měli znát o královně Beskyd

Kniha pro milovníky Lysé hory, ale i pro ty, kdo ji ještě neznají. Dozvíte se řadu informací o historii a současnosti chat, o turistických trasách (doplněných mapami), o místní fauně i flóře, osobnostech současných i z dob minulých, závodech zde pořádaných, o místním dění, obcích a zajímavých místech v okolí. Nechybí ukázky lidové slovesnosti, místního nářečí, dobové i aktuální fotografie. Autorka se věnuje místopisu, vede facebookové stránky Dobové motivy z Beskyd. CPress, 369 Kč

O autorovi: 

Pavel Macháček je pracovníkem Vlastivědného muzea Jesenicka a věnuje se hlavně regionálním dějinám. Na svém kontě má publikace přibližující proměnu osídlení Jesenicka po druhé světové válce: Zmizelé Jesenicko I. – zcela zaniklé osady, Zmizelé Jesenicko II – téměř zaniklé osady, Zmizelé Jesenicko III. – poutní místa (ve spolupráci s Michaelou Neubauerovou) a jako autor nebo spoluautor se podílel na několika knihách o historickém vývoji jednotlivých obcí jesenického okresu. Výsledky svého bádání rovněž zveřejňuje na stránkách odborných a populárně naučných periodik.

Zdroj informací: Garamond, S.r.o.; CPress