Houby ve stavebnictví? Není to sci-fi

Houby ve stavebnictví mají své místo, protože takto vyrobený materiál také současně splňuje nároky na udržitelnost a ekologii. Odborníci z akademické sféry se intenzivně věnují výzkumu a vývoji využití mycelia ve stavebnictví včetně potvrzení funkčních vlastností materiálu.

Houby ve stavebnictví? Vlastně proč ne

Z podhoubí dnes umíme vyrobit třeba květináče, akustické panely nebo různé obaly. Mycelium ale nabízí daleko větší možnosti. Jeho vlastnosti (odolává hoření, skvěle izoluje, je pevné, lehké a samonosné) z něj dělají ideální materiál pro obor udržitelného stavebnictví.

Udržitelné bydlení je jednou z hlavních priorit. Dlouhodobá podpora vědy a výzkumu v oblasti stavebnictví vytváří most spojující akademickou sféru s komerčními firmami. Po 3D tisku betonem jsou to nyní houby, které upoutaly naši pozornost a ve kterých vidíme obrovský potenciál. Česká republika se připojí ke světové špičce ve výzkumu udržitelného stavebnictví. Výzkum čeká ještě dlouhá cesta, spousty testů, zkoušek, pokusů, úspěchů i kroků vedle. To všechno k tomu zkrátka patří.

Mycelium a mycokompozit – co je co

Mycelium neboli podhoubí je ta část houby, která roste pod zemí a zásobuje houbu živinami. Jde o shluk vzájemně propojených vláken, tzv. hyf. Když podhoubí vložíme do organického substrátu, např. do pilin, začne fungovat jako přírodní lepidlo. Substrát spojí a zcelí. Vznikne mycokompozit.

Mycokompozit má výborné vlastnosti, díky kterým může představovat ekologickou alternativu materiálů, jako je např. polystyren, kamenná a skelná vata. Jde především o vlastnosti termoizolační a akustické, současně je samonosný, povrchově hydrofobní a hůře hořlavý než třeba dřevotříska či polystyren. Na mycokompozitu je úžasné to, že když ho rozdrtíte a vložíte do nějaké formy, zůstává živý. Z jednotlivých částí vystrčí své hyfy, ty se podívají kolem sebe, napojí se na vedlejší vlákna, a mycelium tak opět sroste dohromady. Už ale ve tvaru, který mu formou určíte.

Jak dlouho roste předmět z houby

Mycokompozit vzniká od dnů až po měsíce. Houba v laboratorním prostředí roste zhruba měsíc, a následně tři dny až týden v tvarovací formě. Poté je potřeba výrobek vysušit, aby se zastavil jeho růst. V této fázi je mycokompozit připraven na další opracování, např. impregnaci, barvení atp. Celý postup je naprosto přírodní a ekologický. Neprobíhají zde žádné syntetické procesy, jako je tomu u polystyrenu, nepoužívají se toxická lepidla, jako tomu je u překližky.

Zdravotní nezávadnost

Pro vznik mycokompozitu se používá houba reishi neboli lesklokorka lesklá nebo hlíva ústřičná. Vhodným substrátem je odpad z dřevozpracujícího průmyslu, např. piliny či pelety. Mycelium roste ale i na odpadech s obsahem celulózy, včetně papíru, nebo na kartonu, v seně a slámě nebo třeba v kávové sedlině.

Mycokompozity jsou pro člověka zcela zdravotně nezávadné, což dokládá odborný posudek předního českého mykologa. „Předložený materiál, myceliové desky získané pěstováním dřevokazné houby lesklokorky lesklé na smrkových pilinách, není toxický pro člověka ani pro zvířata. Z materiálu se nemohou uvolňovat diaspory způsobující při vdechování alergie. Volatilní látky působící dráždivě nejsou rovněž přítomny. Desky vyrobené technologií za pomoci mycelia dřevokazné houby lesklokorky lesklé nemohou poškodit lidské zdraví během výrobního postupu ani jako finální produkt,“ deklaruje RNDr. Mgr. Jaroslav Klán, CSc., znalec z oboru stavebnictví (dřevokazné houby v budovách), zdravotnictví a toxikologie (jedovaté houby a rostliny).

Zdroj informací: MYMO; Buřinka