Kdy máte opravdu právo na odškodnění od zaměstnavatele za pracovní úraz?

Bohužel ale nežijeme v dokonalém světě, a i v takové situaci dokáží zaměstnavatelé hledat zadní vrátka a couvat z plnění svých povinností. My se přitom zaměříme na konkrétní situace, kdy určitě má zaměstnanec právo na odškodnění.

Odškodnění u tragických případů

Začneme tím, co opravu nikdo nikdy nechce zažít. Bohužel je to ale realita, která se občas ukáže i v našich podmínkách. Samotné odškodnění pracovního úrazu s následkem smrti by mělo být nejen zákonnou, ale také morální povinností každého zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec plnil pokyny a používal předepsanou výbavu, tak zkrátka došlo k neočekávané situaci, které musí zaměstnavatel čelit. Proto nikdy v takovém případě neustupovat dohodám.

Jak je to s náhradou za trvalé následky?

Pokud dojde za stejných podmínek k situaci, kdy si odnese zaměstnanec trvalé následky, tak se opět dostává na řadu povinnost odškodnění zaměstnance. V tomto případě se ale odškodnění může výrazně lišit. Může se jednat jednorázovou platbu podle soudního výměru či vzájemné domluvy, ale stejně tak může probíhat náhrada za trvalé následky na měsíční bázi doživotně, nebo podle dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Opět ale platí, že máte právo na odškodnění pouze v případě, kdy jste plnili veškeré bezpečnostní a pracovní pokyny.

Pozor na dohodu na vlastní riziko!

Velice specifickou záležitostí jsou pracovní úkony na vlastní riziko. Důvod je tady především jeden. Jakmile převezmete vlastní zodpovědnost, tak tím automaticky zbavujete odpovědnosti úplně všechny kolem. V nejhorším případě se tak dokonce může stát, že odškodnění při pracovním úrazu zkrátka vůbec nepřichází v úvahu. Soud totiž vždy považuje pracovníka jako profesionála, který ví, co dělá. A proto následky jeho chování, které jsou potvrzeny, jsou jednoznačným důkazem uznání či neuznání odškodnění.

Zdroj informací: PRACOVNÍ ÚRAZ Poradna pro zaměstnance