V dnešní době není nic problém. Máte od přírody tmavé vlasy, ale byly byste radši blond? Za pár hodin u kadeřníka máte hotovo. Narodily jste se s rovnými vlasy a měly byste raději pohádkové lokny? Za pomoci trvalé nebo jen obyčejné kulmy máte řešení hned. Privilegium dnešní doby proniklo i do světa kadeřnictví, ale co dělaly naše předkyně, které se také chtěly přizpůsobit aktuálním módním trendům? Používání koňské moči, výtažku z pijavic nebo rozpálených železných tyčí nebylo starověkým kráskám cizí.
Od ptačího trusu po profesionální barvy
Barvení vlasů je dnes běžnou záležitostí. Podle odhadů používá barvu na vlasy pravidelně více než 75 % žen po celém světě. Ať už se jedná o touhu po nejnovějších trendech nebo jenom chuti změnit svoji image, stačí se objednat ke kadeřníkovi, který dokáže zázraky na počkání. Vždy to ale takto jednoduché nebylo. Například Římské dívky, které zatoužily po blond vlasech, si údajně zesvětlovaly pramínky holubím trusem.
Ve středověku byla pro zesvětlení vlasů populární zase koňská moč. Ve starém Řecku představovala neobvyklou metodu podomácku vyrobená černá barva na vlasy z pijavic. Ta fungovala tak, že se pijavice naložené v octě nechaly pár měsíců kvasit v olověných nádobách a vzniklá pasta potom sloužila jako černé vlasové barvivo. Dnes se naštěstí nemusíme trápit, stačí pouze profesionální kosmetika. Barvy jsou vyráběny z bezpečných chemických látek a zesvětlování se provádí za pomoci peroxidu.
Hra s ohněm aneb vlnité vlasy nadevše
Rčení „Pro krásu se musí trpět“ nejspíš kolovalo již ve starověké Asýrii (dnešní Irák), neboť ho zdejší ženy braly skutečně doslova. Symbolem krásy tehdy byly kudrnaté vlasy. Na tom samozřejmě není nic zvláštního, až na skutečnost, že ženy, které se nenarodily s přírodními loknami, chtěly tento zdánlivý nedostatek dohnat. K tomu jim pomáhaly kovové tyče, které se rozpálily nad rozžhaveným ohněm a poté se používaly k natáčení vlasů. Tato praktika se samozřejmě neobešla bez zranění a popálenin. Dá se předpokládat, že i Egypťanky si vlnily vlasy podobným způsobem, neboť v některých starých egyptských hrobkách se spolu s mumiemi našly i jednoduché kleště a spony pro natáčení vlasů. Tato drsná metoda měla v dávných dobách evidentní úspěch.
Francouzská revoluce pro vlnění vlasů
V dnešní době už naštěstí nemusíme experimentovat s nebezpečnými žhavými tyčemi, ale můžeme se spolehnout na klasickou elektrickou kulmu, jejíž historie sahá do Francie, do 60. let minulého století. V té době se považovala Paříž za hlavní město světové módy, filmu a hudby. A právě zde, nedaleko Eiffelovy věže, slavný pařížský kadeřník Rene Lelièvre vyvinul první elektrickou kulmu na vlasy BaByliss.
Původně byla určená jen pro profesionální kadeřníky, její popularita se ovšem celkem rychle rozšířila a stala se tak oblíbeným a poptávaným produktem běžných spotřebitelů. Kulmy BaByliss byly od té doby několikrát modernizovány, princip ale zůstal stejný. Dnes je ve Francii vlastní 80 % domácností, a i celosvětově zůstávají bestsellerem.
Zlatá éra na přelomu milénia
S všeobecným technologickým pokrokem přišla i inovace ve vlasovém stylingu. Na přelomu století se začaly používat nové technologie na vlnění vlasů, jako třeba elektrické natáčky, nebo trvalá. Ta byla původně vymyšlena již roku 1905 německým vynálezcem Karlem Nesslerem, ale princip kombinace chemických látek a natáček byl v novém století zdokonalen na téměř neinvazivní metodu. Nejnovější technikou vlnění vlasů jsou momentálně iontové kulmy, které urychlují uzavírání kutikuly vlasů a rozkládání molekul vody během procesu sušení. Tím umožňují vlasům udržet přirozenou vlhkost a zajišťují lesklé vlasy při úpravě účesu.
Revoluční technologie založená na vyvážení iontů se tak dá počítat jako další průlom a historický milník ve vlnění vlasů. Mezi takové patří např. iontová kulma BaByliss Hydro Fusion, jenž vypouští směs pozitivních a negativních iontů. Koneckonců, kdo ví – třeba se budou ženy za stovky let podivovat tomu, co dnes používáme pro dosažení kudrn my.
Zdroj informací: BaByliss, Nanoil, Reflex
Publikováno: 3. 11. 2023, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce