Lezení v Albánii je prozatím stále velice mladé. Většina cest není starších než 5 let. Tištěný lezecký průvodce zatím nebyl vytvořen. Nejlepším způsobem, jak získat informace o všech lezeckých oblastech v Albánii, je aplikace 27 crags. V placené verzi této aplikace se nachází detailní popis všech oblastí včetně parkování, přístupu ke skalám a samozřejmě nechybí také fotografie jednotlivých stěn a lezeckých cest.
Skály v Albánii jsou tvořeny vápencem. Kromě lišt a malých dírek se zde velice často vyskytují také tzv. tufy – poloviční krápníky, které dávají lezení zcela nový rozměr. Vřele doporučuji vzít si sebou nákoleníky. Využít tufík pro no hand odpočinek za kolínko je zde povinnost a někdy také nutnost. Jištění je poměrně kvalitní a jednotlivé nýty jsou velice blízko u sebe. Vzhledem k tomu, že většina cest je poměrně nových a neolezených, jsou skály občas velice ostré. Výhodou je, že chyty perfektně drží a dá se lézt i v teplejším počasí.
Nevýhodou je poměrně rychle prolezená kůže. Může se také stát, že se občas nějaký kus skály odlomí. Helma pro jističe je tedy velice vhodná a žádoucí. Albánii jsme navštívili během prvního týdne v březnu. Teplota na lezení perfektní (ráno péřovka, odpoledne bez trika). Vzhledem k většímu množství srážek v tomto období ale může být problém s vlhkostí v některých sektorech. Obzvláště cesty po tufech bývají většinou zatečené i několik dní po dešti.
První (a poslední) zastávka Bovilla
Oblast Bovilla jsme navštívili jako první lezeckou oblast v Albánii. Překvapil nás příjezd ke skalám, který je na posledních pár kilometrech tvořen převážně kamenitou cestou. Jak jsme ale později zjistili, jedná se o standardní druh komunikace v oblastech, které jsou v odlehlejších místech Albánie. Oblast Bovilla je tak obrovská, že se vyplatí sem jet i vícekrát, případně zde zůstat více dní a přespávat v autě. Některé sektory jsou dostupné prakticky z cesty. K jiným sektorům je třeba kousek dojít. Není to daleko, ale je to zprudka do kopce.
Při příjezdu k jezeru Bovilla je po levé části vidět sektor s názvem Tufa sector. Krásné linky po krápnících. Sektor Magic candy cave vypadá také lákavě, ale je to už hodně do kopce. Na druhé straně údolí je sektor Megazord, který nabízí krásné delší linky v kolmých a lehce převislých stěnách. Každý ze sektorů je klidně na jeden až dva dny lezení. V případě únavy nebo špatného počasí se dá vyjít po turistické cestě nahoru nad skály, kde se nachází dechberoucí výhled na celé jezero.
Další zastávkou byla oblast Krraba
Už samotný přístup do této oblasti stojí za to. Ke skalám vede cestička napříč svahem v údolí. Krásné výhledy jsou vykoupené občas náročnější cestou po skalnatých traverzech. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti. První a nejdostupnější je sektor Lasagna wall. Nachází se zde relativně velké množství lehčích cest a přístup je do 10 minut od parkoviště.
Hlavní sektory se nacházejí okolo skály Cyclops cave. Jak již název napovídá, jedná se o široký skalní pás s obrovskou jeskyni a nepřeberným množstvím cest pro začátečníky i profíky. První pohled na tuto jeskyní vám jistě zůstane dlouho v paměti. Výlet k této jeskyní vřele doporučují i nelezcům či výletníkům. Dát si svačinku v jeskyni s krásným výhledem do údolí a s občasnými pokřiky lezců zkrátka stojí za to. Navíc se zpět k autu dá jít jinou cestou, takže je zde možnost udělat si výletní okruh.
Poslední navštívenou oblastí bylo místo zvané Brar
Jedná se o majestátnou, do kopce ubíhající skálu, která se tyčí nad tunelem příjezdové cesty. Zde již začíná jít do tuhého. Začátečník si zde moc neužije. Zato pokročilejší lezec s vášní v krápníkovém lezení zde bude jako v sedmém nebi. Sám Adam Ondra, který zde vylezl prvovýstup cesty The Dream (první a asi stále jediné 9b v Albánii), byl z této oblasti nadšen a dle jeho slov si zde vylezl jedny z nejkrásnějších cest po tufech, jaké měl kdy možnost lézt.
V oblasti Brar není příliš mnoho lehkých cest. Sem tam se zde najde nějaké to 6a – 6c. Drtivá většina cest zde ale začíná na stupni 7a. Pokud ale zrovna to je obtížnost, kterou lezete a troufáte si i na víc, můžete zde strávit týdny a budete se, věřím, stále dobře bavit. Přístup je poměrně prudký, ale ne moc dlouhý. Většina stěn je zde převislá. To ale bohužel neznamená, že by se zde dalo lézt i v dešti (jak jsme si mysleli). Naopak. Po tufech stéká voda pravděpodobně i několik dní po dešti a je tedy lepší počkat si na pár suchých dní.
Lezení v Albánii nás velmi mile překvapilo. Cesty jsou krásné, všech délek i obtížností a jsou velice dobře odjištěné. Méně navštěvované sektory jsou ještě poměrně neolezené. Skála je zde ostrá a občas se může drolit a lámat. Věřím ale, že s rostoucí popularitou Albánie se toto rychle změní. Je třeba také zmínit, že potenciál pro další lezení v Albánii je obrovský. Zatím je objeven a zajištěn pouze zlomek toho, co Albánie nabízí. V budoucnu se jistě můžeme těšit na přibývající lezecké oblasti a mnoho krásných cest.
Zdroj: myalbania.cz, www.wowalbania.com
Publikováno: 2. 9. 2024, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce