Nový román „Řešeto“ Moniky A. Svobodové připomíná temnou dobu kolektivizace

Nový román Moniky A. Svobodové „Řešeto“

Byla to doba, kdy se pravda lámala pod tlakem ideologie a mlčení bývalo bezpečnější než svědomí. Padesátá léta proměnila české vesnice i města k nepoznání. Z přátel se stávali udavači, ze sousedů dozorci a z obyčejných hospodářů „nepřátelé lidu“.

Na pozadí kolektivizace a monstrprocesů, které přivedly na šibenici i Miladu Horákovou, se odehrává příběh mlynáře Josefa Nýdrleho, muže, který odmítl odevzdat svůj mlýn i vlastní důstojnost systému, jenž semlel vše, co se točilo po svém. Román Řešeto představuje silné literární zpracování skutečného příběhu sedláka Miroslava Šnýdra z Malešova u Kutné Hory, který se v padesátých letech stal obětí vykonstruovaného procesu.

Jeho osud, typický pro stovky poctivých hospodářů odmítajících vstup do jednotných zemědělských družstev, zachycuje autorka s mimořádnou autenticitou a citlivostí. Když se z mlýnského kamene stane symbol odporu, začíná zápas o zachování lidské důstojnosti. Výslechy, nátlak, vykonstruovaný soudní proces, vězení i tichý návrat do světa, který už pro člověka poznamenaného režimem nemá místo, vytvářejí mrazivý obraz doby, v níž byly rozsudky často napsány ještě před začátkem procesu.

Autorka při psaní čerpala z archivních dokumentů uložených v kutnohorském archivu a v Ústavu pro studium totalitních režimů. Předpisy kontingentů, pokuty, oznámení místního národního výboru, obžaloba i rozsudek jsou v textu přepsány téměř doslovně. Kniha tak získává nejen silnou literární, ale i významnou historicko-dokumentární hodnotu.

Důležitou součástí knihy jsou také osobní vzpomínky a deníkové záznamy pamětníků, které autorka získala díky spolupráci s Mgr. Martinou Kamenářovou ze ZŠ Malešov. Ta se svými žáky dlouhodobě mapovala příběh rodiny Šnýdrových v rámci školního projektu zaměřeného na místní historii. Právě propojení archivních faktů, autentických svědectví a beletristické rekonstrukce dává románu mimořádnou sílu a věrohodnost.

Řešeto není pouze příběhem jednoho mlynáře. Je obrazem společnosti, v níž komunistická moc zasahovala do života obyčejných lidí s ničivou systematičností. Román zároveň důstojně navazuje na tradici českého „románu paměti“ reprezentovanou autory, jako jsou Jiří Stránský, Karel Pecka či Ivan Klíma.

Kniha osloví čtenáře historických a dokumentárních románů inspirovaných skutečnými událostmi i zájemce o moderní české dějiny. Díky své autenticitě a práci s archivními materiály má zároveň výrazný edukační potenciál a může najít využití ve výuce dějepisu, regionální historie i občanské výchovy.

Kniha vychází v nakladatelství Motto 14. 5. 2026 (i jako e-book), cena: 399 Kč

O autorce:

Monika Alžběta Svobodová vyrůstala v Kutné Hoře, městě plném historických skvostů. A snad právě proto ji to k historii vždycky táhlo. Trpělivě přečkala mnohaleté působení v korporátním prostředí, jehož monetární filozofie příliš nepodporuje uměleckou invenci. Trojnásobná mateřská dovolená však umožnila osvobodit fantazii a realizovat první literární pokusy.

Autorka se věnuje převážně dětské literatuře, v níž se snaží zužitkovat i poznatky ze studia pedagogiky a pedagogické terapie, a oddechovým knihám určeným zejména ženským čtenářkám. Sama o sobě říká: „Neumím hrát na žádný hudební nástroj, nezazpívám bez falše ani „Pec nám spadla“ a krájím nakřivo chleba. Neobyčejně miluju ty nejobyčejnější věci. Jsem staromilec a neumím moc odpočívat. Což se třemi dětmi obvykle nebývá problém. Ale i tak se mi často hůře usíná, a to se mi pak do hlavy vkrádají příběhy. Nechávám je… chápu se pera a nechápu, co se to samo rodí na papíře.“

Zdroj informací: Nakladatelství Motto