Film dokáže realitu zachytit, ale také ji překroutit a vytvořit zcela novou. Právě moc filmového obrazu, odpovědnost tvůrce a nebezpečí jeho zneužití jsou tématy nové novely Asistent spisovatele a scenáristy Petra Jarchovského. Příběh zasazený do filmového prostředí padesátých let propojuje historické události s fikcí a prostřednictvím vztahu zkušeného režiséra a jeho žáků pokládá otázku, která je aktuální i dnes: Komu a čemu slouží naše ambice, když vytváříme obraz reality pro druhé?
Asistent, Petr Jarkovský
Děj novely Asistent se odehrává ve filmovém prostředí padesátých let, v době, kdy film představoval nový a mimořádně účinný prostředek k vytváření obrazu skutečnosti. Zároveň se stal nástrojem ideologického boje a propagandy.
Jarchovského příběh sleduje filmaře, kteří poznávají moc filmové iluze a ocitají se před dilematem, zda své schopnosti využít ve službě vlastní tvorbě, nebo moci. Důležitou roli v příběhu hraje vztah učitele a jeho žáků. Právě v něm se odráží faustovský princip knihy:
Mistr předává žákovi nejen své znalosti a zkušenosti, ale také způsob, jak zacházet s realitou. Otázka, kde končí tvůrčí svoboda a začíná odpovědnost, se postupně stává osobním problémem každého z
hrdinů.
„Asistent se v několika rovinách zabývá vytvářením falešné reality prostřednictvím manipulace s filmovým obrazem. Pro postižení tohoto tématu využívám koncept faustovského mýtu na ose vztahu učitel (Mistr) a žák. Jelikož sám působím jako učitel filmu, otázky, které v příběhu nastoluji, kladu i sám sobě. Tím je pro mě příběh Asistenta i látkou osobně prožívanou,“ říká Petr Jarchovský.
Novela vychází z historických reálií, skutečných událostí a konkrétních lidských předobrazů, samotný příběh je však uměleckou fikcí. Autor si přitom vědomě uvědomuje paradox své vlastní práce: zatímco jeho postavy prostřednictvím filmu realitu falšují, on sám historické skutečnosti dramatizuje proto, aby se jejich prostřednictvím pokusil přiblížit pravdě.
Právě v tom získává Asistent výrazný současný rozměr. Manipulace obrazem totiž zdaleka nezůstává
problémem minulosti. V době sociálních sítí, fake news, uměle vytvářeného obsahu a rychlého
rozvoje technologií je stále obtížnější rozlišit mezi skutečností a jejím přesvědčivým obrazem.
„Všichni jsme dnes účastníky nového typu války, jejímiž bojovými prostředky nejsou zbraně, ale jsou
jimi manipulace s informacemi, různými fake news sloužících propagandě nových totalit. Podobně
jako v historii se manipulovaná obrazová informace stává i dnes účinnou zbraní v rukou diktátorů,“
upozorňuje Jarchovský.
Historické prostředí padesátých let tak v jeho podání není pouze kulisou. Stává se zrcadlem
současnosti. Petr Jarchovský k tomu dodává: „Snažím se příběhem Asistenta zasazeným do filmového
prostředí padesátých let vytyčit pole pro dnešní zápas. Ten musíme jako tvůrci svést, a to v první řadě
sami se sebou. A to tím, že si dokážeme položit onu klíčovou otázku: čemu a komu sloužíme tím, když
vytváříme novou realitu? Třeba nám může příběh učitele (režiséra Rašky) a jeho žáků (Jindřicha a
Tondy) leccos napovědět.“
Kniha vychází v nakladatelství Mladá fronta 3.9. (i jako e-book), cena: 349 Kč
O autorovi:
Petr Jarchovský vystudoval Akademické gymnázium v Praze. Absolvoval FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, a od r. 1992 je jejím pedagogem. Filmy podle jeho scénářů v režii Jana Hřebejka, Ondřeje
Trojana a Viktora Tauše získaly mnohá domácí i zahraniční ocenění a setkaly se se vřelým přijetím publika i uznáním kritiky. Spolupracoval se spisovatelem Petrem Šabachem, na základě jeho textů vytvořil scénáře k filmovému muzikálu Šakalí léta a k divácky oblíbeným hořkým komediím Pelíšky, Pupendo, Občanský průkaz a U mě dobrý. České lvy získal za scénáře k filmům Musíme si pomáhat a Horem pádem. Film Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka byl nominován na Oscara,
stejně tak jako jeho adaptace novely Květy Legátové v režii Ondřeje Trojana Želary. Film Musíme si pomáhat byl jako vůbec první český snímek uveden na festivalu Sundance. Film Horem Pádem z roku 2004 byl s úspěchem uváděn na mnoha zahraničních festivalech, včetně prestižních v Torontu a v Telluride.
Čtyři filmy, ke kterým psal scénář, byly uváděny v kinodistribuci v USA. Film podle jeho scénáře
Kráska v nesnázích získal cenu poroty MFF Karlovy Vary, Kawasakiho růže získal dvě ocenění na
Berlinale. Film Líbánky získal cenu za režii na MFF v Karlových Varech a film Učitelka tamtéž získal
cenu za hlavní ženský herecký výkon, dostal se do soutěže festivalu v Palm Springs a získal
kinodistribuci ve 40 teritoriích světa včetně USA, Austrálie, Izraele a Japonska. Jeho adaptace novely
Mikaëla Olliviera k animovanému filmu Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové získal Cenu poroty
na prestižním festivale v Annecy. Po úspěšné knize Olmerka o dramatickém životním osudu zpěvačky
Evy Olmerové, vyšla v letošním roce další novela Rodinná rada.
Zdroj informací: Nakladatelství Albatros
Publikováno: tento týden, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce
