Svatý Mikuláš byl oblíbený už za svého života jako zastánce nespravedlivě obviněných i svou štědrostí. A nejinak je tomu dnes, kdy se v ulicích prochází postavy v kostýmu Mikuláše provázené černými chlupatými postavičkami s rohy a ocasem. Rozdává dětem ovoce i sladkosti a chrání ty zlobivější před čerty.
Poprvé se u nás Mikuláš objevil někdy ve 13. století, jeho prapůvod bychom měli hledat v Německu. V Porýní se začala objevovat v klášterních školách postava s biskupskou berlí, která kárala neukázněné děti a odměňovala ty hodné. Teprve po delší době se po jeho boku začali objevovat i další postavy, do dneška jsou známí čerti a andělé. Ale často s Mikulášem chodila smrtka, kominík a další. V počátcích této tradice však děti nerecitovaly básničky a nezpívaly písničky, ale modlili se. Za to dostávala dítka ovoce, oříšky, marcipán.
Tradice čertů a Mikulášů se nedrží jen na našem území. Na rozdíl od dalších skutečně ryze českých tradic je tato rozšířená po světě. V Americe chodí Santa Claus, ovšem ten už nosí celou vánoční nadílku. Stejnou postavu najdeme i třeba ve Švédsku. Postava Mikuláše v naší podobě se pak traduje v Nizozemí, kde se jmenuje Sinterklaas a doprovází ho Černý Petr (maurský služebník). Ve Švýcarsku doprovází Mikuláše vousatá postava černé kápi (Schmutzli), v Belgii je to Taťka rákoska. V Polsku se Mikuláš jmenuje Mikolaj a dárky děti naleznou pod polštářem či ve velké ponožce. Čerty sice v Polsku nemají, ale našeho anděla tam zastupuje Sněhová vločka.
V německy mluvících zemích, ale také v Chorvatsku či Maďarsku chodí Mikuláš doprovázený Krampusy a Guatseltragery. Zvykem je postavit před dveře boty, do kterých jim Mikuláš během noci vloží sladkosti.
Publikováno: 5. 12. 2019
