Pylová sezona je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly a trvá až deset měsíců v roce. Každoročně stoupá počet lidí s alergickou rýmou. Nejvíce jsou přitom postiženy děti. Současná medicína zatím tato onemocnění neumí vyléčit, pouze je pomocí léků tlumí a zabraňuje jejich zhoršování. Účinným pomocníkem v boji s respiračním onemocněním, mezi které patří právě různé druhy alergií, bronchitida, astma nebo záněty dýchacích cest, patří také inhalátory.
Prvními sezonními alergeny bývají pyly jarních stromů, hlavně olše a lísky. K hlavním alergenům patří také břízy, jejichž pylová sezona začíná v únoru a končí v říjnu. Velké problémy může působit i řepka. Typická sezona travních pylů začíná někdy v květnu a končí až v pozdějším létě, překrývá se s ní sezona alergenních bylin a plevelů. Časný podzim je pak obdobím vzdušných plísní.
Příznaky alergie
Alergie mívají často první příznaky stejné jako běžné nachlazení. Neprojeví se horečkou či tělesnou bolestí, ale k typickým reakcím patří svědění sliznic, smrkání – rýma či ucpaný nos, časté kýchání, zarudnutí, pálení či slzení očí. Průvodními rysy alergie bývají dušnost a kašel. Zanedbání alergických příznaků může vést k rozvoji dalších forem, např. přechod alergické rýmy v astma. Zcela ojedinělé a minimálně obtěžující příznaky pylové alergie lze někdy řešit antihistaminiky. I zde bychom ale měli být opatrní. „Nebezpečím mohou být nadužívané nosní uvolňující kapky, které mohou postupně poškodit nosní sliznici. Je proto vždy lepší konzultovat alergii s lékařem a nechat se alergologicky vyšetřit. Lékař pak nejlépe posoudí, zda a jak potíže léčit,“ doporučuje Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma.
Začněte se bránit s předstihem
K usnadnění života alergika je nutné omezit kontakt s alergeny. Odborníci proto doporučují vyhnout se pobytu v přírodě, a to především v rizikovém období. Vyvolané obtíže lze zmírnit pravidelnými inhalacemi, které napomáhají léčit nejen astma, ale také virózy, respirační nemoci, alergie či záněty dýchacích cest. Účinky nastupují okamžitě a jsou vhodné jak pro děti, tak i pro dospělé. Zvlhčená sliznice totiž dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny. Inhalace je moderní a šetrný způsob prevence a léčby mnoha nemocí. Urychluje léčbu běžných infekcí a snižuje tak riziko případných komplikací např. přesun infekce na jiné místo.
Součástí léčby je také zdravý životní styl a každodenní režim. Sama změna životního stylu obvykle alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organismu a spolu s léky dostat alergické projevy pod kontrolu. Zásadním požadavkem je ovšem nekouření. „Kouření, a to i pasivní, bylo nezpochybnitelně prokázáno jako významný rizikový faktor rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu. Dráždění sliznic kouřem přispívá také k projevům rýmy i zánětu spojivek,“ vysvětluje Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Při alergii uleví inhalace
Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10-15 minut. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů, čehož při běžném "napařování " nad hrncem s horkou vodou rozhodně nedocílíte. Aerosolová terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Narozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba. Pokud si však sami připravujete léčivo pro inhalaci, je velmi důležité, abyste dodržovali předepsané instrukce. Léčivo připravte dle předpisu či příbalového letáku.
Ideální je inhalovat večer před spaním, protože na inhalaci je potřeba klid. Pohodlně se posaďte, pokud vám to inhalátor umožňuje, klidně si sedněte do křesla a pusťte si televizi, ale seďte vzpřímeně. Najít si během inhalace nějakou zábavu bývá důležité zejména u neposedných dětí. Nasaďte si masku, zapněte inhalátor a pomalu a zhluboka dýchejte, dokud nespotřebujete všechno léčivo v nádobce.
Jak poznat alergickou reakci?
Sezonní alergie většinou znamená táhlý a nepříjemný problém. V těžkých případech alergie však tělo může vyvolat i natolik prudkou reakci na antigen, že se může jednat o život ohrožující stav. Mezi tyto stavy patří astmatický záchvat, kdy se postiženému zúží dýchací cesty natolik, že nemůže správně dýchat a může dojít až k bezvědomí. Při akutním záchvatu astmatu s dušností, pískoty a sípáním při dýchání je třeba hlavně zachovat klid, pacientovi ulevit v jemu vyhovující poloze a podat ihned inhalaci úlevového léku, který má mít nemocný astmatem vždy s sebou. Vždy je nutné zavolat záchrannou službu.
Dalším stavem, který mohou způsobit alergeny je tzv. anafylaktický šok. Na základě prudkého poklesu krevního tlaku zde selhává oběh a současně jsou ucpány dýchací cesty. Při tomto stavu je nemocný ohrožen na životě. Anafylaktický šok je většinou reakcí na těžší alergeny, jako je např. hmyzí bodnutí.
Občas nastává i po některých lécích nebo při podání lokálního anestetika nebo kontrastní látky při některých zdravotnických postupech. Jde o reakci, která často začíná svěděním kůže celého těla, otoky, dechovými potížemi, slabostí, poklesem krevního tlaku až kolapsem, není-li stav řešen, může skončit smrtí. První pomocí je zajištění krevního tlaku (zdvižení končetin, poloha hlavou níže než trup). Následovat by měla aplikace adrenalinu autoinjektorem, který tito pacienti s rizikem anafylaktické reakce mají mít u sebe.
Mohou se podat i léky, které mívá pacient ve svém pohotovostním balíčku. V každém případě je třeba při takové reakci hned volat rychlou záchrannou pomoc, která jediná má možnost pacienta plně zajistit a která jej následně odveze k minimálně 24hodinovému sledování do nemocnice.
Publikováno: 26. 3. 2021
