Pandemie covidu-19 zasáhla celý svět, vydělají na tom uživatelé pelet a dřevních paliv

Hotely, restaurace, horská střediska, wellness centra, ale také školy nebo školky. Všechny tyto instituce letos během topné sezony spotřebovaly podstatně méně paliva. Týká se to nejen Česka, ale celé Evropy. Významně to ovlivnilo spotřebu pelet, protože vytápění peletami je zejména v západní Evropě velmi populární nejen v domácnostech, ale také ve větších objektech a v sektoru služeb. Pelety totiž umožňují vytápění komfortní, ekologické i ekonomické. Letošní nižší spotřeba však nutí výrobce ke zlevňování, sklady jsou plné. S dřevěnými peletami se čile obchoduje po celé Evropě a také čeští výrobci vyvážejí tři čtvrtiny produkce do zahraničí. I cena českých pelet se proto určuje především na celoevropském trhu, ne lokálně.

Například kůrovcová kalamita skokově zlevnila v Česku palivové dříví, ale ceny pelet tento propad kopírovaly jen zčásti. Pandemie Covid-19 naopak v loňském roce zasáhla celou Evropu a celoevropská spotřeba pelet klesla o 1 mil. tun. Právě proto nyní ceny pelet rapidně klesly i v ČR. V Česku byly začátkem dubna 2021 pelety k dostání za rekordních 5 Kč za kg, to jsou nejnižší ceny za posledních deset let. Na uzávěře služeb tedy letos paradoxně profitují všichni majitelé kotlů a kamen na pelety. „Kdo si objedná pelety teď na jaře a předzásobí se na celou příští sezonu, ten ušetří celkem 4 až 7 tis. Kč na ročních nákladech na vytápění,“ odhaduje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.

Zároveň varuje, že nízké ceny nevydrží dlouho. „Ceny budou nízké jen 2 až 3 měsíce, počítám maximálně do léta. Už nyní začínají růst,“ odhaduje Stupavský. Na nízké ceny reagovali už minulý rok spotřebitelé v Německu a Rakousku, kde prodeje kotlů na dřevo a pelety stouply o 100 %. Podobný vývoj se u našich zahraničních sousedů očekává i v následujících letech, kdy už nebude možné instalovat v domácnostech nové zdroje na topný olej. V Česku se zase schyluje k zákazu provozu kotlů 1. a 2. (emisní) třídy od září 2022. To se týká hlavně uhelných kotlů, které lidé často vymění právě za kotle peletové.

Starý kotel se vyplatí vyměnit za peletový

Kdo se teď předzásobí peletami, může snížit své celkové roční náklady na vytápění na cca 25 tis. Kč za topnou sezonu (při spotřebě do 5 tun za rok). To znamená, že pelety jsou v tuto chvíli na českém trhu nejlevnější palivo v sektoru automatických kotlů. Vytápění peletami je levnější než plyn, elektřina i olej, přitom komfort je srovnatelný. Automatický kotel na pelety se sám zapíná i vypíná, sám si přikládá palivo ze zásobníku, umí se i sám vyčistit. Teplota a provoz se reguluje dálkově přes pokojový termostat nebo přes mobil. Právě tyto aspekty budou v letošním roce zvažovat ti, kteří musí podle zákona vyměnit svůj starý, neekologický kotel. Provoz kotlů nižší než 3. (emisní) třídy bude od září 2022 zakázán pod pokutou až 50 tisíc Kč.

Uhlí většina lidí nyní vymění za ekologičtější zdroj tepla a dřevěné pelety jsou jeho ideální náhradou. Velmi oblíbené jsou zejména v obcích, kde není zavedena plynofikace. Za rok a půl se musí v celém Česku vyměnit ještě cca 300 000 nevyhovujících kotlů. Výměny mají usnadnit kotlíkové dotace, o jejichž dalších podmínkách a rozpočtu se právě v těchto dnech jedná na Ministerstvu životního prostředí. V minulých výzvách bylo možné proplatit až 85 % nákladů na nový kotel i úpravy kotelny. Hlavním problémem bylo předfinancování – kotel a kotelnu musí lidé zaplatit ze svého a teprve zpětně se jim náklady proplatí. To by se nyní mohlo změnit, aby byly dotace dostupné i pro nízkopříjmové domácnosti.

Topenářské firmy i výrobci kotlů přitom hlásí, že řada lidí překvapivě plánuje ponechat si staré kotle i přes zákaz. „Tito lidé si neuvědomují, že existuje centrální online systém, který spravuje Ministerstvo životního prostředí. Kontroloři, kteří vám jednou za tři roky provedou povinnou kontrolu kotle, mají za úkol vše do tohoto systému nahrát. Je naivní si myslet, že si vašeho starého kotle nikdo nevšimne,“ varuje Stupavský.