Co všechno jste možná nevěděli o zlatě?

| autor: Redakce

Zlato je jeden z nejvzácnějších kovů a je tradiční i z pohledu investice, na rozdíl od jiných komodit, totiž neztrácí na hodnotě. Těžko hledat blyštivější, trvanlivější a tradičnější symbol bohatství, než jakým je zlato. Vždyť tento zářivý kov fascinuje lidstvo už celá tisíciletí – a čím stoupá jeho ryzost, tím stoupá i takzvaná zlatá horečka. A co víc, pojí v sobě řadu působivých zajímavostí.

Co všechno jste možná nevěděli o zlatě? (Zdroj: Depositphotos)

Zpátky do minulosti

Zlato se ve svých nalezištích vyskytuje v podobě čistého kovu, nikdy tedy nebylo zapotřebí náročných technologií k jeho získání. Proto není divu, že opracované zlato se objevuje už v nálezech z doby 6000 před naším letopočtem. V oblibě ho měli hlavně staří Egypťané. Jen ve slavné Tutanchamonově hrobce ho bylo objeveno 9 t.

Zlato v oceánech

Odhaduje se, že v oceánech a mořích se nachází až 20 000 t zlata, tedy že každý litr vody obsahuje zhruba 13 mg tohoto drahého kovu. Nápadů, jak zlato od vody oddělit, zaznělo v minulosti již spousta, ale žádný z nich se však dosud neosvědčil jako ekonomicky výdělečný a efektivní.

Mince
Zlato se ve svých nalezištích vyskytuje v podobě čistého kovu (Zdroj: Depositphotos)

Nerezaví, neztrácí lesk a nemění se

Zlato nereziví a v podstatě je nezničitelné, rozpustí se jen v roztoku lučavky královské nebo kyanidu draselného, podmínkou je pak ještě přítomnost vzduchu při této chemické reakci. Odolá ale jinak jakékoliv kyselině nebo soli, snad i proto je označováno za "věčné“. Zlato je taky velmi kujné, protože jeden jediný gram toho kovu by se dal roztepat do plechu o ploše jednoho i m2.

Těžba v Česku

Největší zlaté doly se nachází v JAR, Kanadě, USA, Rusku a Austrálii. Čechy byly po staletí považovány za zlatonosnou zemi, zlato se těžilo ve Volyňce, Lomnici, Vltavě a dalších tocích. Dnes se naleziště zlata pojí zejména s obvodovými partiemi hlubinných vyvřelin, konkrétně s trojúhelníkem mezi Českým Brodem, Táborem a Klatovy.

Burza
Investice do třpytivého kovu se bezpochyby vyplatí (Zdroj: Depositphotos)

Zlatá, modrá i purpurová

Zlato nemusí být jen žluté, existuje spousta různých slitin. Tak například to purpurové vzniká slitinou zlata a hliníku, červené je kombinací zlata a mědi, naopak modrý odstín se získává slitinou zlata a oceli. Bílé zlato vzniká většinou přidáním palladia, které přírodní zlato intenzivně odbarvuje.

Největší zlatá cihla

Vůbec nejtěžší zlatá cihla má rovných 250 kg a japonská společnost Mitsubishi Materials Corporation ji nechala odlít 11. června 2005. Ani tak těžká cihla mimochodem nemá nijak monstrózní rozměry – jde o „pouhých“ 45,5×22, 5×17 cm.

Cihly
Vůbec nejtěžší zlatá cihla má rovných 250 kilogramů (Zdroj: Depositphotos)

14, 18 nebo 22 karátů?

Ryzí zlato má 24 karátů. V této podobě je ale příliš měkké a pro výrobu šperků nepraktické. Proto se obvykle míchá s jinými kovy, aby získalo vyšší tvrdost. V Asii se používá pro zlaté šperky 22karátové zlato, zatímco na Západě je obvyklé 14karátové. 18karátové se využívá pro pozlacené šperky.

Hodiny k nezaplacení

Nejdražším výrobkem ze zlata jsou kapesní hodinky Patek Phillipe, které se v roce 2014 prodaly prostřednictvím aukce za 24,4 milionu dolarů. Nejčistší vyrobené zlato se pyšní ryzostí sedmi devítek – 999,9999 a používá se k chemickým účelům.

Šperky
Zlata si cení i astronauti – avšak nikoliv z estetického, ale především z praktického hlediska (Zdroj: Depositphotos)

Cihličky, mince nebo medaile?

Investice do třpytivého kovu se bezpochyby vyplatí. Jedná se o staletími prověřenou, nestárnoucí, a navíc v podstatě nezničitelnou hodnotu, jejíž cena z dlouhodobého hlediska stále roste. Cenné jsou však nejen cihličky, ale i medaile nebo mince. „Není se čemu divit, mince v sobě nesou nejen hodnotné umělecké dílo, ale také mapují časovou osu lidstva,“ vysvětluje Jaroslav Černý, marketingový manažer České mincovny. Vůbec nejdražší mincí se stal zlatý dvacetidolar, který byl v aukční síni Sothebys and Stacks v New Yorku vydražen za neuvěřitelných 7 590 000 amerických dolarů.

Zlato ve vesmíru

Zlata si cení i astronauti – avšak nikoliv z estetického, ale především  z praktického hlediska. Průzory v jejich helmách jsou zevnitř potažené tenkou zlatou fólií, jejímž smyslem je chránit zrak astronautů před slunečním zářením, jehož účinky jsou mimo atmosféru naší planety doslova smrtící.

Další hobby zprávy