Uvědomují si lépe Češi nebo Slováci problémy ekologie na naší planetě?

| autor: Redakce

Na kolik se nás dotýká ekologie, nakolik věnujeme svou pozornost udržitelnosti a jak vidíme budoucnost planety? Na každé straně hranice máme trošku jiné důvody, proč se o životní prostředí zajímáme. Ale bez ohledu na „státní příslušnost“ jsme si dobře vědomi toho, že nám teče do bot – protože na 61 % Čechů si myslí, že do roku 2050 bude život na Zemi obtížnější. A na Slovensku si je tím jistých dokonce 66 %.

Uvědomují si lépe Češi nebo Slováci problémy ekologie na naší planetě? (Zdroj: mslgroup)

Jinou planetu nedostaneme: uvědomují si to lépe Češi nebo Slováci?

Průzkumy se dotýkaly 1000 respondentů v ČR a 1003 respondentů v SR a přinesly až překvapivé výsledky. Za největší momentální problém české kotliny považuje 75 % dotazovaných fakt, že znehodnocujeme hospodářskou půdu, 71 % z nás trápí černé skládky a shodných 71 % vnímá jako problém vymírání včel. Nelíbí se nám ani pesticidy a chemikálie unikající do přírody (68 %), kácení lesů (66 %) nebo znečištěné vody (65 %). Podobně vidí současný stav přírody kolem sebe také Slováci. V tuto chvíli jim vrásky dělají skládky a hromadění odpadů (v 83 % případů), kácení lesů (80 %) a znečišťování vod (75 %). Pesticidy a chemie chápe jako problém 72 %, únik odpadních vod do přírody 70 % a vymírání včel vnímají dotazovaní Slováci v 70 % případů.

Rostliny
Rostliny potřebují stejně jako my k životu čistý vzduch (Zdroj: mslgroup)

Okamžik prozření?

Bez ohledu na hraniční čáru se tedy zdá, že problematiku udržitelnosti a toho, jak se my lidé chováme k místu, kde žijeme, velmi podobně. Že si uvědomujeme realitu, ke které jsme došli nezodpovědným chováním předchozích generací – a na které budou „dojíždět“ zřejmě generace následující. Pokud tedy něco radikálně nezměníme právě my, generace současné. Ale i to nám, zdá se, už dochází. Začínáme dělat věci lépe, dokonce nejlépe, jak sami za sebe momentálně dokážeme. Zmiňovaný průzkum totiž kromě jiného vyhodnotil úžasné číslo: shodně v obou zemích už 9 z 10 z nás ví, že začít musíme u sebe a že to budou právě naše soukromé, domněle malé krůčky, které mohou věci pohnout správným směrem. A právě těch 9 z 10 už své změny zavedlo nebo zavádí.

Plasty
Díky plastům si pomalu, ale jistě zamořujeme planetu (Zdroj: mslgroup)
Řepka
Řepková pole vytlačují původně pěstované plodiny (Zdroj: mslgroup)

Krok za krokem…

V obou zemích shodných 94 % dotazovaných třídí odpad. Až 86 % Čechů se učí neplýtvat jídlem, na Slovensku pak dokonce 88 % dotázaných. Češi v 83 % šetří vodou (především omezujeme nákupy balených vod, řešíme, kolik jí spotřebujeme u mytí nádobí, ale také při sprchování) a na Slovensku si na zacházení s vodou dává pozor ještě o 3 % vyšší počet lidí, tedy 86 %. Igelitky přestává používat na 80 % Čechů a 84 % Slováků. Roste také obliba přírodní kosmetiky (zamilovalo si ji 45 % Čechů a 51 % Slováků) a zřejmě i vlivem pandemie, během níž jsme se hodně začali spoléhat na rozvoz jídel, řešíme, jestli nám oběd přijede v eko obalu (záleží na tom 38 % Čechů a 39 % Slováků).

Babička
Vzpomínáte si, jak vás babička učila znát přírodu okolo nás? (Zdroj: mslgroup)

Lokální patriotismus is the new black!

Zajímavé také je, že se probouzí trochu zapomenutý „lokální patriotismus“, místy až vlastenectví. Jako spotřebitelé se častěji obracíme k lokální produkci (Češi ze 61 %, Slováci dokonce ze 68 %). A stále více lidí je navíc ke všem změnám, které dělají, vedeno myšlenkou, že chtějí udržet krásný právě ten kout země, kde žijí. Mezi naše konkrétní česká i slovenská přání a důvody, proč se staráme o místo, kde žijeme, patří, aby i další generace znaly zvířata, která známe my, aby zůstala lokální flóra, aby mohly chodit na procházky na ta místa, která milujeme my, aby mohly plavat v čisté vodě. A zaznívaly dokonce i takové věci, že si přejeme být soběstačným národem, který si všechno vypěstuje pro svou vlastní potřebu sám. K ochraně přírody a řešení udržitelnosti nás ale vedou i ryze soukromá „protože“. Staráme se, protože nás k tomu vede touha jezdit na ryby k čistým rybníkům, touha mít chatu v lese, ne uprostřed měsíční krajiny nebo touha moct nadále bez starostí včelařit.

Amerika
Lom Amerika na Křivoklátsku patří mezi ojedinělé přírodní památky (Zdroj: mslgroup)
Hrady
Historické objekty jako hrady a zámky tu stojí stovky let (Zdroj: mslgroup)

Od osobní zodpovědnosti k té společenské

Průzkum pak samozřejmě nastolil i otázku odpovědnosti velkých firem a míru péče, kterou věnují udržitelnosti a ekologii u nás. Až 59 % Čechů je přesvědčených, že soukromé firmy se zrovna dvakrát „nepřetrhnou“, na Slovensku vnímá přístup firem jako pasivní 56 % dotázaných. Nutno ale podotknout, že i to se mění. Společnost, která průzkum zadala se k ekologii a udržitelnému hospodaření přiklání už 29 let. Už od roku 1992 například třídí obaly od svých dodavatelů nebo použitý fritovací olej, od roku 2000 také veškerý odpad po svých zákaznících, papírové krabičky jsou převážně z recyklovaného papíru, samozřejmostí jsou papírová brčka, dřevěné jednorázové biologicky rozložitelné příbory. Průzkum odstartoval kampaň s názvem Naše protože, v níž se společnost zajímá o každý jeden důvod, proč nám Čechům záleží na naší přírodě. Ten svůj můžete i vy sdílet na www.naseprotoze.cz. To vše je dokladem, že i velké společnosti mohou být inspirativní. Dokonce i ty, do kterých byste to – na rovinu – možná zprvu vůbec neřekli.

McDonalds
Průzkum odstartoval kampaň s názvem Naše protože, v níž se společnost zajímá o každý jeden důvod, proč nám Čechům záleží na naší přírodě (Zdroj: mslgroup)

Další hobby zprávy