Monty staví originální auta, která jinde neuvidíte

Jak jste se dostal k řemeslu?

Záleží k jakému, protože já toho dělám víc. Když to vezmeme jako práci rukama, tak to bylo v podstatě protože jsem vyrůstal od svých 8 let bez táty. Byl jsem nucený dělat kolem baráku všechno, co bylo potřeba. Jsem víceméně samouk a všechno beru jako výzvu. Táta vždycky tvrdil, že co udělali ostatní, musí dokázat i on. To jsem si od něj převzal.

A jaká řemesla berete tedy jako stěžejní?

Jsem vyučený zedník, ale zedničinu nedělám. Co se týče toho, co dělám teď, tak je to hlavně práce s kovem. Dělal jsem karosařinu, auta. Baví mě pracovat se železem, tvarovat ho.

Kde čerpáte informace, jak se železo zpracovává, když jste říkal, že jste samouk?

V podstatě všechno je systémem pokus-omyl. Nemám nikoho, kdo by mi říkal, jak mám co udělat. Když už něco nevím, tak se samozřejmě

Pracujete se dřevem i se železem. Co u Vás převažuje?

Převažuje železo. Se dřevem si sice poradím, ale spíš na divoko. Nechtěl bych se živit truhlařinou na milimetry. Netvrdím, že bych to nezvládl, ale neměl bych na to nervy. Mám dům obložený dřevem, ale na styl divokého západu. Kdybych si měl dělat svůj nábytek, nepoužiji k tomu protahovačku, ale obrousím ho lamelákem. Takový přírodní styl.

V rámci práce s kovem Vás nejvíce baví stavění aut?

Nejenom aut. Mám celkově rád projekty, které mají motor, kola nebo pásy. Před nějakými 8 lety jsem postavil pásáka enduro. Všichni si klepali na čelo, proč něco takového dělám. Ale byla to výzva, nikdy jsem to nepoužil a šlo to do světa. Nebráním se čemukoli, co vrčí, a prostě mě to baví. Ještě než začnu stavět, vím, jak to bude vypadat. Nepotřebuji žádné nákresy. Stačí mi jen ta představa. Když si vzpomenu na poslední projekt, řekl jsem si, že si postavím off-road, ale ne takový, jako má každý.

Vím, že tu nejezdila taková auta třeba v roce 1930. Tak jsem si našel vzor, Forda z tohoto roku. A postavil jsem si vlastní. Vím, že když přijedu na akci, tak jsem jediný, kdo ho má, a lidem se to líbí. Teď mám v plánu stavět hot rod. To tady nikdo nedělá, respektive upravují je ze starých aut, ale já si postavím celý svůj. Bude to jediný kus na světě.

Jaké díly na to používáte? Jsou z něčeho jiného nebo si je vytváříte sám?

Jsou věci, které nejste schopný si vyrobit, třeba nápravy, motor, ty se musí sehnat jinde. Ale co se týče podvozku, karoserie, to už jsem schopný si vyrobit sám. To už pro mě problém není.

Na co jste nejvíc hrdý z toho, co jste vyrobil?

Teď momentálně na poslední výrobek, ten Ford z roku 1930 v off-road verzi. Samozřejmě každý model je dokonalejší díky zkušenostem. Předtím jsem stavěl Buráka, byl dokonalý. Ale člověk už teď po čase zase ví, co by udělal jinak a použije to. Jde to pak zase jiným směrem.

Byl ve Vaší rodině někdo takhle manuálně zručný?

Táta zručný byl, co si do jeho smrti pamatuji, hezky maloval, dělal ledacos – používal míchačku a podobné věci, znám to ale spíše z vyprávění. Moje mamka je případ sám pro sebe. Ona to nepřizná, protože všechno, co za život udělala, brala jako samozřejmost, ale krásně maluje, plete, háčkuje, do čeho se pustí, to dokončí. Myslím, že to mám po ní. Teď jí to vracím. Ona něco namaluje a je k sobě nadmíru kritická, tak se jí snažím říct, že to je dokonalé. Ale nechce to slyšet. Takže myslím, že zručnost v rodině máme.

Jaký je Váš cíl, čeho byste chtěl dosáhnout?

Vzhledem k tomu, kolik mi je, chci dosáhnout jen toho pracovat sám sebe a dělat to, co mě baví. A nějakým způsobem to prezentovat. Aby to, co postavím, mělo smysl a někomu to posloužilo. Teď už se to spíš snažím dělat tak, abych přežil důchod a nemusel na stará kolena pracovat.

Pokud chcete Michala dále sledovat, hledejte značku Monty Machines nebo navšivte jeho stránku na Instagramu.

Zdroj informací: pořad DREAM TEAM - Mistři dílny